děti

Poradna on-line

Kladete si otázky související s těhotenstvím, porodem, péčí o dítě a utvářením vztahu k němu?

Zaskočilo Vás Vaše těhotenství a potřebujete pomoc?

Hledáte podporu ve Vaši obtížné situaci?

Chcete se setkat s dulou či videotrenérkou?

Zajímají Vás další aktivity poradny Cesta těhotenstvím?

Pracovnice poradny Cesta těhotenstvím je Vám zde k dispozici...

E-mail: nepovinné
Dotaz:
Kontrola spamu
napište - ano

09.11.2016 -
Dobry den.jsem v 8tt.jedno dítě už mám. syna 8let. jsem sama se synem. denně přemýšlím co dělat dál. mam doma i potratovou tabletu Ru 486.

nejsem v situaci ze nych mojla vychovávat další dítě. bydlíme se synem v garsonce...

vůbec nevim co dělat a mám strach použít pilulku
10.11.2016 - Odpověd
Dobrý den,
je mi líto, že nyní prožíváte náročné období. Rozumím tomu, že se cítíte bezradná. Ráda bych Vám nabídla možnost si o Vaší situaci promluvit – můžete zavolat do naší poradny (605 32 92 32), nebo napsat více (poradna@dlanzivotu.cz), abychom společně mohly hledat, co dál.
Vaše situace může mít různá řešení. Možná teď máte pocit, že je potřeba se rozhodnout hned. Ale chtěla bych Vás povzbudit, abyste si nechala dostatek času na přemýšlení. Před takto závažným rozhodnutím stojí za to si vše dobře promyslet. Přeji Vám, abyste dospěla k takovému rozhodnutí, které Vás ani v budoucnosti nebude mrzet.
Chápu, že máte strach použít pilulku, protože jde o velmi razantní řešení. Vedle toho použití tablety RU-486 je potřeba konzultovat s lékařem a navíc v 8. týdnu těhotenství již toto použití ani není možné. Užitím této tablety byste se vystavila vážnému ohrožení.
Píšete, že nejste v situaci, že byste mohla vychovávat další dítě, a nevíte, co dělat. Chápu, že je pro Vás těžké starat se o dítě sama. A přijetím dalšího dítěte byste se třeba ocitla ještě v náročnější situaci. Ale možná byste časem byla na sebe hrdá, že jste se touto náročností nenechala odradit. Existují také různé možnosti pomoci matkám, které vychovávají své děti samy (poradenství, finanční podpora formou různých dávek, materiální pomoc těhotným a matkám s dětmi…). Pokud řešíte otázku bydlení, je i možnost ubytování a podpory v některém domě pro těhotné a matky s dětmi v tísni. V zajištění tohoto ubytování bychom Vám mohli poskytnout pomoc.
A pak je tu ještě další varianta - umožnit dítěti život s tím, že dítě bude vychovávat někdo jiný. Lze je svěřit například do pěstounské péče na přechodnou dobu nebo do adopce. Je mnoho lidí, kteří by se rádi o dítě starali, ale sami děti mít nemohou.
Pokud byste chtěla, můžeme společně dále hledat odpovědi na Vaše otázky. Budete-li chtít, ozvěte se ještě.
Přeji Vám mnoho sil a odvahy.

Iva Křenková
Poradna Cesta těhotenstvím
27.10.2016 -
dobry den mam otazku jsem z deckyho domova a je mi 15 a newim co mam jelikoz jsem otehotnilaa s pritelem by sme si to rady nechaly ale nevim co bude nasledovat jestly pritelovy neco hrozy nebo tak nebo co smnouu bude jinak pritel je vysetrovani zato zejsme mely spou sex driv nez me bylo 15 pritelovy je 19 a chci se zeptat jestlyy tim ze si to dite nechame se nedostanem do problemu dekuji moc

01.11.2016 - Odpověd
Dobrý den,
chápu, že teď prožíváte těžkou situaci. Chtěla bych Vás povzbudit, abyste se obrátila na sociální pracovnici, případně psychologa ve Vašem dětském domově nebo na některého z pracovníků domova, ke komu máte důvěru. Vaši situaci by bylo lépe řešit osobně, ať můžete probrat všechny souvislosti a najít co nejlepší řešení pro Vás i Vaše dítě. Věřím, že Vám v tom pracovníci domova pomůžou.
Kdybyste potřebovala, ozvete se ještě (e-mail: poradna@dlanzivotu.cz).
Přeji Vám hodně odvahy.

Iva Křenková
Poradna Cesta těhotenstvím
25.10.2016 -
Dobrý den, mám čtyřletou dceru a chtěla bych jí přenechat k adopci. Jak mám postupovat? Děkuji
27.10.2016 - Odpověd
Dobrý den,
ptáte se, jaké kroky máte udělat, když chcete přenechat svou dceru k adopci. Zřejmě prožíváte nějakou náročnou situaci. S Vaším dotazem, jak postupovat při svěření dítěte do adopce, se můžete obrátit na sociální pracovníky na odboru sociálně právní ochrany dětí při městských úřadech.
Nevím, jaké důvody Vás vedou k takto závažnému kroku, stejně tak jako nevím, nakolik jste celou situaci zvážila. Možná jste jen momentálně v krizi a nevidíte jiné východisko, které Vám můžeme pomoci hledat, když napíšete víc...

Přeji Vám i Vaší dceři vše dobré.

Marta Kozelská, DiS.
Poradna Cesta těhotenstvím
10.10.2016 -
Dobrý den,

3 roky jsem pracovala u stejného zaměstnavatele, kde jsem měla hrubý měsíční příjem 21 000 Kč. Dostala jsem výpověď pro nadbytečnost k 31.8. 2016. Pracovala jsem u tohoto zaměstnavatele od 1.1. 2014 do 31.8.2016.



Od 3 října 2016 jsem zaměstnaná u nového zaměstnavatele, kde mám však nástupní hrubou měsíční mzdu pouze 11 500 Kč. Zjistila jsem, že jsem těhotná a lékař mi doporučil jít na nechopenku vzhledem k mému věku a již prodělanému potratu (36 let.)



Mám dotaz, od kterého zaměstnavatele se mi bude počítat neschopenka a od kterého zaměstnavatele se bude vypočítávat peněžitá pomoc v mateřství, když půjdu ihned na neschopenku.Termín porodu: koncem května



Děkuji za odpověď

11.10.2016 - Odpověd
Dobrý den,

gratuluji k Vašemu těhotenství a přeji Vám vše dobré.
Co se týká Vašeho dotazu, myslím si, že vše se bude odvíjet od Vašeho nynějšího zaměstnání a zaměstnavatele. Jistě by Vám ale s určitostí odpověděli na úřadu práce, odbor sociálního zabezpečení.

Mějte se hezky!

Marta Kozelská, DiS.
Poradna Cesta těhotenstvím
17.09.2016 -
Dobrý den. S manželem žijeme v Německu. Já mám pouze české občanství a manžel má obojí. Nevím zda mi pomůžete a poradíte, ale máme za sebou jedno neúspěšné IVF. A přemýšlíme o adopci. Je to cesta dlouhá, ale snad i na nás se usměje štěstí. Nevím ale jak pokračovat. Žádat tady o adopci, nebo v ČR?? Neumíte mi poradit? Děkuji a krásný den přeji.
20.09.2016 - Odpověd
Dobrý den,

ptáte se na možnosti adopce. Ohledně adopce Vám v ČR veškeré informace sdělí na oddělení sociálně-právní ochrany dětí při obecním úřadě s rozšířenou působností. Popř. se můžete obrátit na jiné organizace zabývající se náhradní rodinnou péčí /to by bylo zřejmě možné i v Německu/. Konkrétněji Vám, je mi líto, pomoci nemohu.
Ještě mě napadá, nevím z jakého důvodu nemůžete mít děti přirozeně a spontánně, stejně jako nevím, čím jste si již kvůli tomu prošli, ale jsou také organizace, které se zabývají neplodností páru a dokážou v této problematice v mnohém pomoci. Kdyby jste měla zájem, můžete kontaktovat např. www.cenap.cz.

Přeji Vám vše dobré.

Marta Kozelská, DiS.
Poradna Cesta těhotenstvím
16.09.2016 -
Dobry den, chci Vas pozadat o radu. Co mam delat,kdyz mi byvala pritelkyne,ktera je se mnou tehotna vyhrozuje,ze porodi tajne a dite da do babyboxu? Ja to samozrejme odmitam a chci si dite nechat.Mam jako otec nejakou pravni cestu,jak tomu zabranit?Dekuji...
20.09.2016 - Odpověd
Dobrý den,
je mi líto Vaší situace.
Pokud opravdu není možné, aby jste se s bývalou partnerkou v klidu a rozumně domluvili (jde přece zvláště o vaše společné dítě, které za nic nemůže), nabízí se požádat o radu a pomoc např. v některé občanské poradně (www.obcanskeporadny.cz). Tam by Vám měli konkrétněji říci, co v dané situaci zmůžete a jak postupovat dále.
Přeji Vám mnoho zdaru, zvláště při společných rozhovorech a hledání cesty s matkou vašeho děťátka.

S pozdravem
Marta Kozeslká, DiS.
Poradna Cesta těhotenstvím
14.07.2016 -
dobry den když čtu na tehle strance o divkach ktere sou těhotne a nemužou nebo nechtěj si sve miminka nechat tak plaču ja s manželem myt děti nemužem a dala bych nevim co myt ditě
15.07.2016 - Odpověd
Dobrý den,
děkuji za Vaši upřímnou reakci. Z Vašeho psaní cítím velkou bolest, ale také otevřenost k životu. Ozývá se ve Vás hluboká potřeba ženy naplnit své mateřství a je pochopitelné, že je pro Vás toto období náročné, když se setkáváte s překážkami.
Pokud byste chtěla, můžeme Vás v naší poradně doprovodit při hledání další cesty - můžete zavolat (tel. 605 32 92 32) nebo napsat (poradna@dlanzivotu.cz). Můžeme Vám nabídnout také informace ohledně možností řešení neplodnosti přirozenými metodami anebo o náhradní rodinné péči.
Přeji Vám, ať najdete z Vašeho trápení cestu k radosti.

Iva Křenková
Poradna Cesta těhotenstvím
13.07.2016 -
Dobrý den,

chtěla bych se zeptat,jak probiha adopce? Jsem v 8.měsíci bohuźel se o dítě nedokáźu postarat
14.07.2016 - Odpověd
Dobrý den,

je mi líto, že se nyní potýkáte s náročnou situací. Vážím si toho, že hledáte co nejlepší řešení pro Vaše dítě a myslíte na jeho dobrou budoucnost.

Adopcí se zabývá oddělení sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), které najdete na úřadě obce s rozšířenou působností (městský úřad). Pokud chcete předat dítě k adopci, je vhodné, abyste ještě před porodem sdělila svůj záměr sociální pracovnici OSPOD, která Vás seznámí, jak při adopci postupovat.

Neznám Vaši situaci, a tak raději ještě doplňuji, že jsou různé formy náhradní rodinné péče (např. pěstounství na přechodnou dobu) a různé možnosti pomoci těhotným ženám a matkám v tísni. Existují i domy, které poskytují přechodné ubytování těhotným ženám a matkám v tísni. Pro více informací se můžete obrátit také na naši kolegyni Pavlu Glogarovou, která s Vámi může probrat situaci a pomoci Vám ve všem, co s Vaší situací souvisí. Kontakt na ni je: glogarova@dlanzivotu.cz, 733 125 261. Stačí jí napsat SMS nebo email, ozve se Vám.

Přeji Vám hodně sil a zdravím Vás.

Iva Křenková
Poradna Cesta těhotenstvím
19.04.2016 -
Dobrý den,chtěla bych se zeptat a zaroven u vás hledam i pomoc a radu. Je mi 15 let v říjnu mi bude 16 a zjistila jsem,že jsem těhotná. Já i muj přítel jsme spolu už 3 roky a opravdu si spolu rozumíme. Slyšela jsem že by si mě mohl přítel vzít je plnolety,tím by mě to zplnoletnilo a mohla bych žít s přítele a nepřišli by jsme o dítě,což opravdu a ni jeden nechceme. Nežiju s rodičmi jsem v krizovem centru,takže nemám komu se svěřit ze své strany rodině a ani u nich neužu hledat podporu. U přítelových rodíču podporu mame oba dva,víme,že by nam pomohli,ale nechce me se rozdělit chceme dítě oba dva vychovavat. Prosím poradte mi jake mam a nemam možnosti. Děkuji
19.04.2016 - Odpověd
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz i za to, jak se k celé situaci stavíte, tj. hledáte dobré řešení pro všechny TŘI.
Existuje možnost, o které píšete. Ovšem odkázala bych Vás na pracovníky v některé občanské poradně (kontakt najdete na www.obcanskeporadny.cz), nebo přímo na oddělení sociálně-právní ochrany dětí, které najdete na úřadě obce s rozšířenou působností (městský úřad). Tam by Vás měli konkrétně a věcně informovat, jak ve Vaší situaci postupovat. Kdybyste také měla chuť ještě si o všem popovídat, uvádím i kontakty na naši poradnu Cesta těhotenstvím: tel. číslo 605 329 232, e-mail poradna@dlanzivotu.cz.
Držím palce a přeji dobré lidi v hledání Vaší cesty.

Marta Kozelská
Poradna Cesta těhotenstvím
11.03.2016 -
dobryden ma dcera nechala miminko u sve panimami stim ze az si najde bydleni do jednoho mjesice tak si malou vezme ksobje ale dnes se dovjedela ze jeji panimama ji z kuratorkou umistili starsim lidem pjestounum jak to je mozne cera je v depresi nevim jestli ji malou vrati spjet dekuji
31.03.2016 - Odpověd
Dobrý den,
obávám se, že Vám nemůžu poskytnout podrobnější informace. Nejlépe by bylo zeptat se přímo paní kurátorky nebo paní, u které Vaše dcera dítě nechala. Může se jednat např. o umístění k pěstounům na přechodnou dobu. Pak si myslím, že se není čeho bát.
Více ale opravdu zjistíte u příslušných osob nebo úřadů (na oddělení sociálně-právní ochrany dětí apod.). Ohledně svých možností se vaše dcera může bezplatně informovat také např. v občanské poradně, kterou najdete v každém větším městě.
S pozdravem a přáním všeho dobrého
Marta Kozelská
11.11.2015 -
Dobrý den, je mi 26let. Mám přítele, se kterým 3,5roku žiji. Vždycky jsem si strašně přála děti, přítel chtěl děti jen možná a když, tak určitě později.







S přítelem jsem si prošli řadou těžkých období. Měl jakousi druhou pubertu, hodně pil, lítal po diskotékách, sápal se po holkách, které byly tak pod jeho úroveň, že střízlivý by si jich ani nevšiml. 2x mě opilý dokonce zbil, tak jsem ho opustila, ale celou dobu za mnou jezdil do bytu a prosil, ať se vrátím, vrátila jsem se. Teď máme skvělý vztah, hodně se změnil, já také a rozumíme si, vycházíme si vstříc, vše je skvělé.







Do toho jsem nyní otěhotněla, ze začátku jsem byla šťastná, chtěla jsem počkat na srdičko miminka,než to řeknu příteli. Nakonec jsem mu napsala dojemný dopis z bříška ve stylu: " Ahoj tatínku, vím, že není nejsprávnější doba, ale moc se na svět, ve kterém budeš Ty těším....."



Dopis na A4. Když si dopis četl, usmíval se. Pak mu úsměv spadl a byl zamyšlený. Odešel do práce a večer mi řekl,že v tom nevidí nic dobrého.



Snažila jsem se s ním o tom mluvit, zda se mu hnusí představa být táta.. Řekl mi, že nehnusí, ale že je pro něj brzy a že si představuje všechny ty hádky kolem toho a ty starosti. Že chtěl cestovat, což si myslím, že můžeme i tak, jistě ne hned ale třeba 4 leté miminko nevidím důvod, proč by nemohla pár dní hlídat babička, tetička...







Prostě si nemyslím, že s narozením dítěte nutně musí skončit náš život a musíme zazdit naše plány apod.



Nicméně, je stále zamyšlený a smutný. Rve mi to srdce. Říká, že přemýšlí nad tím jak moc je ten život teď v háji. Máme malý byt atd. atd.



Já jsem vždycky tolik chtěla děti, mít obyčejný život, jen být mámou. A teď mám tolik zmatené pocity. Začínám přemýšlet nad tím, zda vůbec někdy děti chci..



Vůbec si nerozumím. Vše se ve mě nějak zlomilo. Najednou si kladu sama sobě pitomé otázky ohledně miminka.



Já si nerozumím a nevím, co mám dělat.



Dřív, když jsem viděla miminko jen na obrázku, zvlhly mi oči a toužila jsem po něm. Teď se na obrázky dětí dívám se strachem a s nejistotou.







Jsem v 6tt, přes veškeré mé pocity si neumím představit jít na přerušení a můj přítel to k mému údivu taky ještě ani nezmínil, ale mám strach z každého dalšího dne, co bude.. Nevím, zda jsou mé pocity alespoň trochu normální. Připadám si jako totální blázen.







Prosím sdělte mi svůj názor, případně radu, co udělat dál, abychom se zbavili té negace.







Děkuji, N.
12.11.2015 - Odpověd
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz.
Chtěla bych Vás povzbudit a ujistit, že Vaše smíšené pocity mohou být zcela normální. Ve stejné situaci se mnohdy nachází i páry, které po děťátku touží a plánují je. Je to prostě veliká změna. Jak pro ženu, která je navíc "v zajetí hormonální
bouře", tak také pro muže, který třeba pociťuje nejistotu z toho "neuchopitelného". Proto by bylo spíše na škodu, zkoušet vymýšlet a realizovat v tomto období nenávratná rozhodnutí /např. potrat/. Často se situace během několika dnů - týdnů zklidní a člověk je schopný uvažovat racionálněji a rozumněji.
Proto bych Vám radila, nechat čas a prostor tomu novému, co nyní prožíváte. A pokud se nevzdáte svých přání a snů, které se, podle toho, co píšete, právě plní a najdete jistotu, snad tím pomůžete také Vašemu partnerovi. Jsem si jistá, že jestli mu na Vás záleží, bude chtít přijmout to, v čem jste šťastná Vy! I když chápu, že to právě nyní není pro Vás procházka "růžovou zahradou".
Kdybyste byla z okolí Ostravy a měla možnost a chuť ještě si popovídat třeba i osobně, můžete zavolat na naše tel. číslo 605 32 92 32 nebo 733 125 264 anebo napsat na adresu: poradna@dlanzivotu.cz.

Moc Vám fandím, držím palce a přeji pokojné, radostné z žívání se s Vaším maličkým.
Marta Kozelská, DiS.
Poradna Cesta těhotenstvím
08.11.2015 -
Ahojky :)


Ne tuto stránku jsem narazila úplně náhodou. Jsem totiž adoptovaná a hledám svoje rodiče.


Co se týče dotazu...asi sem nepatří...asi určitě...ale je nějaká možnost po cca 14 letech vyhledat své rodiče? Popřípadě jak... Děkuji rovnou za odpověď.





a co se týče této stránky... myslím si, že lidé způsobují opravdu nepřekonatelnou bolest adopcí. Už jen proto, že to dítě nechcete...je těžké přijmout to a ještě těžší v životě denně potkávat spolužáky, co matky mají.. a my (adoptovaní) si denně uvědomujeme, že jsme přišli o to, co je dáno všem... a že mi za vaši nezodpovědnost nemůžeme. Odnáší to nevinní lidé, kteří třeba už nikdy nebudou mít spokojený nebo normální život.


tím, že dáváte své dítě k adopci mu neposkytujete lepší život, ale život plný otázek a vlastně i nenávisti vůči vám, jako matce.





Neříkám, že nejsem se sestrou šťastná v této rodině, ale ta bolest nepřestane nikdy. Rozmyslete se prosím dřív, než to uděláte, jestli chcete žít s tím, že vás zřejmě vaše dítě asi bude hodně dlouho nenávidět za to, co jste udělaly. Možná vás vyhledá, ale to jen proto, aby vám řeklo: Mami...pěkně jsi to zvorala a zničilas mi život.





a když dítěti není řečeno, že je adoptované..tím hůř pro něj, protože ono nebude tušit, proč se cítí tak, jak se cítí.


Většina dětí, co jsou hned ze začátku takhle odmítnutí končí v ústavech a potřebují odbornou pomoc, protože tu tíhu nedokáže nést žádný člověk.


Zkuste se zamyslet, jak se takové dítě cítí...jak byste se cítily vy na jeho místě a až pak, teprve pak, se ho zbavte.





Děkuji za možnost dotazu, i když trochu nesouvisejícím s tématem.


Ariana
11.11.2015 - Odpověd
Milá slečno, děkuji za Váš příspěvek.
K Vašemu dotazu... je dobré obrátit se na nějakou organizaci, která se danou problematikou přímo zabývá, doporučuji např. http://www.nahradnirodina.cz/ nebo na každém úřadě, na oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Zde Vám pracovníci řeknou jasné informace z praxe.

Co se týká Vaší bolesti, kterou vyjadřujete, je třeba jen souhlasit s tím, že adopce je řešením, které je pro dítě bolestné a zanechá šrámy na duši. Máte pravdu. Nedivím se adoptovaným dětem, že se zlobí. Nedivím se, že se trápí.
Ale já věřím, že přestože člověk zažívá různé věci, které ho až drsně potrápí, může v sobě dřív či později najít sílu s nimi bojovat. A co více, překonat je a ještě z nich vykřesat něco dobrého. Moc Vám přeji, ať to v sobě najdete i Vy. Může to trvat léta, dlouhé roky, ale věřím, že i ve Vás tyto možnosti někde schované jsou.
Děti, které samy zažily něco těžkého, mohou být citlivější k bolesti druhých - a to je velký vklad i pro Vás. Ze všeho těžkého se dá vybudovat opačná stránka.
Přeji Vám, ať se Vám daří hledat nejen své rodiče, ale také osobní štěstí...

Pavla Glogarová
Poradna Cesta těhotenstvím
06.11.2015 -
Dobrý den,







Mám dotaz ohledně manželství a rodičovství. Manžel slouhodobě nezvládá jakékoliv konflikty v manželství. Chodil dlouhodobě na gerapii, kde se následně ukázalo, že ze všeho viní mne. Přistoupila jsem na společnou terapii, která probíhá již téměř 3/4roku. Máme plnit úkoly a nedaří se.



V klidnějším období jsme se rozhodli, že budeme mít rodinu. Od té doby je vše jen horší. Nejraději bych se rozvedla, ale budoucí dítě mi brání udělat toto rozhodnutí. Stále se mi zdá, že se musíme snažit více. Bohužel se však situace nelepší. Oba se snažíme a zárověň komunikace je horší a horší.



Co byste mi poradili?



Jsem finančně samostatná, zřejmě bych po rozvodu platila i peníze manželovi.



Chtěli bychom oba zlepšení, ale zároveň se stále jen trápíme a ani poradna nepomáhá.



Děkuji za radu
08.11.2015 - Odpověd
Dobrý den,
píšete o problémech v manželství, které se snažíte řešit, to je MOC dobře, ale nějak se nedaří.
Jsme sice poradna zaměřená na těhotné ženy a rodiny s dětmi do čtyř let věku, ráda bych Vám ale něco málo řekla.
Chtěla bych vás povzbudit k trpělivosti, abyste vytrvala udělat pro váš vztah vše,co jen jde. Víte, myslím si, že odejít můžete kdykoliv, ale kéž by to nebylo s pocitem, že jste do vašeho manželství mohla vložit ještě víc.
Co se týče založení rodiny, mám za to, že by dítě mělo být "důkazem" vzájemné lásky, porozumění a souznění, ne "záplatou" na rozpadající se vztah.
Můžete ještě zkusit promyslet všechna pro a proti?
A pokud máte dojem, že typ poradny, který navštěvujete vám nijak nepomáhá, nabízí se i jiné, které vám třeba budou vyhovovat více...

Držím palce!
Marta Kozelská, DiS.
Poradna Cesta těhotenstvím
04.11.2015 -
Dobrý den asi jsem těhotná v pokročilém stadyju dítě nechci jelikož jsem studentka a mám nemocnou ledvinunu co mám delat porat té my dekuju
05.11.2015 - Odpověd
Dobrý den,
děkujeme za důvěru, s níž se obracíte na naši poradnu.
Píšete, že jste asi těhotná, ale dítě nechcete, protože jste studentka a máte nemocnou ledvinu. Ptáte se na radu…
Asi by bylo dobré nejprve se ujistit, zda jde opravdu o těhotenství. Dělala jste si test? Byla jste u lékaře? Až potom se můžeme zabývat konkrétní otázkou, co teď. Jsem si jistá, že vše se dá vyřešit tak, aby to bylo přijatelné a schůdné pro všechny zúčastněné. Myslím si, že studium, ani onemocnění ledviny /pokud budete pod dozorem lékaře/ nemusí být překážkou dítě alespoň donosit. Protože ale svoji situaci nepopisujete podrobněji, těžko Vám mohu napsat víc. Nebylo by možné osobní setkání v naší poradně v Ostravě nebo alespoň napsání více informací? Můžete zavolat na naše tel. číslo 605 32 92 32 nebo 733 125 264 anebo napsat na adresu: poradna@dlanzivotu.cz. Promyslete…
Zatím Vám přeji vše dobré a budu se těšit třeba příště!

S pozdravem Marta Kozelská, DiS.
Poradna Cesta těhotenstvím

27.10.2015 -
Dobrý den

Mám 20 letou dceru která je teď těhotná cca 12 týden.Dítě za žádnou cenu nechce a na přerušení už je pozdě. Myslí jen na to jak se dá dát dítě někomu vhodnému k adopci a nebo do baby boxu.

Prosím o radu co se dá dělat dál sama jsem vychovala 2 děti a s podobnou situací jsem se nesetkala. Předem děkuji
30.10.2015 - Odpověd
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz.
Někdy může nečekané - neplánované těhotenství opravdu hodně překvapit. Ženě potom trvá delší čas, než se s novou situací vyrovná, přijme ji a třeba se začne i těšit. Důležitým faktorem přitom bývá, jaké má podmínky, zázemí, jak na novou situaci reaguje okolí, zvláště pak partner. Protože nepíšete nic o tomto, co by mi mohlo poukázat na důvod dceřina nepřijetí těhotenství, těžko Vám mohu pomoci konkrétněji.
Co by ale mohlo zafungovat každopádně je nenucená podpora. Také doba ještě min. šesti měsíců Vám může být nápomocna. Můžete zkusit být dceři nablízku, nakolik Vám to dovolí, a snažit se naslouchat spolu s ujištěním, že se vše zvládne a že na nic nebude sama? Samozřejmě jen v případě, pokud to takto opravdu vnímáte a chcete.
Variantu adopce či babyboxu bych ji zatím nijak nevyvracela ani nerozmlouvala. Je to určitá možnost a pro dítě bezesporu lepší, než by byl potrat.
Vám samotné se potom nabízí otázka, jestli byste Vy osobně nebyla ochotná a schopná se o dítě postarat...
Moc Vám přeji mnoho trpělivosti a otevřené srdce vůči své dceři i jejímu dítěti.
Kdybyste chtěla, ještě napište.

S pozdravem
Marta Kozelská, DiS.
Poradna Cesta těhotenstvím
17.09.2015 -
Dobrý den když jsi vezmu do pěstounské péče přítelkyni mého syna stane se něco s jejich vztahem ovlivního nějak že spolu chodí budou moc spolu pořád chodit?? Nebo ze znich stanou sourozenci a jejich vztah tím skončí Děkuji
22.09.2015 - Odpověd
Dobrý den,
dle mého názoru se nemusí nic změnit, pokud oni sami nebudou chtít. Nejlépe by ale bylo zeptat se přímo u zdroje, tj. tam, kde pěstounskou péči vyřizují, popř. na oddělení sociáně-právní ochrany dětí.
S pozdravem

Marta Kozelská, DiS.
Poradna Cesta těhotenstvím
19.08.2015 -
Dobrý den. Je mi 18let a moje o 3roky starší přítelkyně otěhotněla, nyní je v 6tt. Oba jsme se shodli, že si miminko necháme, protože si ho oba moc přejeme, i když jsme nečekali, že to příjde tak brzy. Já v září nastupuji do 3. (předposledního) ročníku na maturitním oboru strojař a má přítelkyně v zaří nastupuje na druhý (poslední) ročník nástavby kvůli maturitě, kterou by měla stihnout ještě před narozením miminka. Ani jeden nemáme možnost s miminkem bydlet u rodičů ani prarodičů, proto vás potřebuji požádat o radu, co dělat? Jak sehnat bydlení? Kde sehnat peníze? Pomůžou mi odpolední brigády? Od rozvedených rodičů, bych měl po dobu studia dostávat výživné, které dohromady dělá 4000,- a to by byli bez brigády veškěré mé příjmy. Přítelkyně pobírá sirotčí důchod, který činí asi 6500,- a to jsou veškěré její příjmy. Dohromady tedy máme asi 10500 měsíčně. Prosím vás o radu co dál? Čím začít atp.?
20.08.2015 - Odpověd
Dobrý den,
předem mé odpovědi přijměte můj obdiv za příklad opravdové zodpovědnosti a poctivého nesení si „důsledků“ svého jednání, i když to pro vás jistě nemusí znamenat „procházku růžovým sadem“. MOC vám všem třem fandím a držím palce.
Je moc fajn, že se jako správný muž staráte o zajištění vaší rodiny, a nemusí tak veškerá tíha ležet jen na vaší partnerce. Odkázala bych vás na www.obcanskeporadny.cz, kde by vám na všechny vaše otázky měly odpovědět a pomoci vám v řešení vaší budoucnosti.
Co se týče praktických věcí, např. informace o těhotenství, příprava k porodu, zajištění základní výbavičky pro dítě atd., toto vám můžeme nabídnout v naší Poradně Cesta těhotenstvím, vše bezplatně. Informovat se můžete na www.dlanzivotu.cz.
Ještě jednou vám přeji vše dobré!

S pozdravem
Marta Kozelská, DiS.
Poradna Cesta těhotensvím
11.08.2015 -
Dobry den je mi 18 a mám přítele ten měl ženu která je v 8 měsíci těhotenství a ja sem ve stresu z toho že nebude semnou a vrátí se k ní už jen kvůli děťátku! Plánovali sme si že by sme si miminko vzali k sobě ale bojím se toho že bych to nezvladla tím že by nebylo moje! Prosím o radu předem děkuji
18.08.2015 - Odpověd
Dobrý den,
Děkuji za váš dotaz. Píšete do naší poradny, která je zaměřená zvláště na podporu těhotných žen a rodin s dětmi do 4 let věku. Přesto bych vám chtěla alespoň v krátkosti odpovědět.
Rozumím vaší nejistotě a obavám. Rozhodla jste se ale být s mužem, který čeká dítě s jinou ženou, a proto jste s tím musela počítat. Možná v tom všem hraje roli i dojem, že není úplně jasné, zda je váš partner rozhodnutý danou situaci nějak řešit a vyřešit. Také neuvádíte, v jakém vztahu je se ženou, se kterou čeká dítě (byli sezdáni, jsou rozvedení…?). Přesto, je to hlavně on, kdo má vše v rukou. Mluvili jste spolu o tom, co vás trápí? Jak to vidí s vámi, bývalou ženou a dítětem do budoucna? Jeho postoj a kroky podniknuté určitým směrem jsou směrodatné i pro vás (pokud jste rozhodnutá s ním zůstat). Bylo by dobré, vše si s ním ujasnit. Potom bude snazší hledat konkrétnější řešení…
Přeji vám i všem zúčastněným vše dobré.
Marta Kozelská, DiS.
Kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím

13.07.2015 -
Dobrý den,



je mi smutno a nevím, s kým se poradit. Budu moc ráda za Vaši reakci. Moje situace je následující:



Bude mi 28 let a už bych chtěla děti. Vždycky jsem se chtěla nejdřív vdát, abych měla úplnou rodinu po všech stránkách, ale poslední dobou myslím na to, že bych už chtěla děti a nečekat na svatbu. S přítelem jsme tři roky a máme nádherný vztah, všechno nám klape, děti taky chce, ale pořád je to "tehdy, až..."



Máme malinký byt, a on by chtěl nejprve mít všechno vyřešené, být přestěhovaný do většího, mít zázemí. Já mám ale dojem, že mi utíká čas. A než otěhotním, to může trvat celé měsíce i roky.



Druhá věc je ta, že jsem byla dlouho bez práce. Považuji se za inteligentního člověka, umím několik jazyků, jsem schopná se učit nové věci... přesto, asi to nějak neumím prodat. Nedávno jsem našla práci, ale je to práce rukama, celé dny jsem na nohou, nesednu si ani k jídlu. Nesedí mi šéfová ani kolegyně a mám dojem, že mi ta práce ani moc nejde. Najali mě, protože jsem byla na ÚP a dostali na mě dotaci. Z práce jsem vystresovaná, vynervovaná a unavená, každý den jdu spát s pomyslným balvanem v břiše. Jsem ještě ve zkušební době, ale kvůli těm dotacím jsem v pasti, nemůžu z práce odejít, protože by mě nepřijali zpátky na ÚP a příslib jiné práce nemám. Přítel říká, že se to určitě zlepší, ale já nevím.



Myslím, že začínám mít psychosomatické potíže, dnes je mi celý den špatně od žaludku a doma, když to ze mě spadlo, začínám mít na krajíčku.



Kdysi jsem byla nějakou dobu na antidepresivech po pokusu o sebevraždu, trpěla jsem depresemi. To už nikdy nechci zažít, ale bojím se, že když to takhle půjde dál, začnu mít zase depresivní stavy. Nevím, jak se s tím vším poprat.



Při pomyšlení, že půjdu ráno do práce, se mi zvedá žaludek. A ty vytoužené děti jsou v nedohlednu.



Vím, že lidi mají větší problémy, a že vy moje problémy vyřešit nemůžete, přesto prosím o jakoukoli radu. Děkuji. M.
20.07.2015 - Odpověd
Dobrý den,
děkuji za váš dotaz a důvěru, se kterou se na nás obracíte.
Chtěla bych vás povzbudit, že nic z toho, co uvádíte není beznadějná situace a se vším se dá velmi dobře pracovat :-) Jde vlastně jen o to, vzít vše za správný konec.
Na začátku dotazu popisujete touhu po dítěti, zcela přirozenou a nádhernou, které se není třeba bránit. Jediné, co je potřeba - vše uvážit a načasovat ( s otevřeným srdcem i myslí ) tak, aby tvoreček, který mezi vás přijde nijak nestrádal. A to teď vůbec nemám na mysli nějaké materiální potřeby, které jsou v určité míře důležité, NE však nejdůležitější. Tohle vy jistě ale zcela dobře vnímáte!
Co se týká vaší práce... to je opravdu těžká věc, ne však neřešitelná. Nejspíš bude ale vyžadovat spoustu vašeho času a trpělivosti. Chtěla bych vám totiž doporučit, abyste si sama začala hledat v oblastech, které vás lákají a které by pro vás nebyly tolik stresující. Když už psychika nezvládá a i tělo napovídá, že je toho příliš (psychosomatika), je dobré něco změnit. Nebo si alespoň dopřát nějakou radost, pořádný odpočinek po práci, kdy se budete moci zrelaxovat a nabrat sil. Hlavně na sobě v této oblasti nešetřete. Je to téměř nezbytné, zvláště měla jste- li sklony k depresím. Můžete se tím uchránit znovunavrácení, o kterém píšete, že z něj máte strach. Určitě ale není potřeba obávat se dopředu. Nejhorší pro lidskou mysl a duši je "hrabání" se v minulosti a "klepat se" před budoucností. Žijeme tady a teď a to je podstatné!
Moc vám přeji hodně štěstí!
Marta Kozelská, DiS.
poradna Cesta těhotenstvím
10.06.2015 -
Dobrý den, setkala jsem se s mladou ženou, jež je v pokročilém stádiu těhotenství. Nemá dosud gynekologa a porod se blíží. Bydlí v neobydleném domě s přítelem, kde neteče voda ani není elektřina. Moc ráda bych se vás zeptala, zda tito mladí lidé mají možnost bydlet u vás v azylovém domě jako rodina, eventuelně, pokud to není možné, kam se mají obrátit.

Je možné, že této ženě bude dítě po porodu sociálním úřadem odebráno z důvodu nezajištění potřebných podmínek pro jeho péči, či zda se to v dnešní době již neřeší a budou moci bydlet ve stávajícím bydlení - pokud se nenaleznou nic vyhovujícího.

Moc ráda bych jim pomohla, ale nevím jak. Budu vděčna za každou radu. Děkuji. Miluše
11.06.2015 - Odpověd
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz. Věřím se brzy pro Vaši známou a její dítě najde dobré řešení. Předám Váš dotaz sociální pracovnici našeho Azylového domu pro těhotné ženy v tísni, která Vám poskytne potřebné informace.
S pozdravem

Mgr. Iva Křenková
Poradna Cesta těhotenstvím
22.05.2015 -
Dobry den,pred rokem jsem mela pritele bylo to oboustrane jiskreni laska,skrz blbost hadku jsme se rozesli.Nyni prilezl znova ale v jine podobe pije nedba o sebe doslova zvlcel,necitim k nemu nic nevim co se stalo jsme jenom kamaradi.On uvari da me jidlo,ja uvarim dam mu jidlo nebo kavu potrebovala bych radu co se stalo.Navstivila jsem psychiatra mam leky na uklidneni.Nic me na nem nevzrusi,cim to je a pritom ho stale miluji.Dekuji predem.
26.05.2015 - Odpověd
Dobrý den,
trošku bych váš dotaz shrnula. Pokud vám dobře rozumím, rozešla jste se s partnerem, který se k vám po čase vrátil, ale máte pocit, že v "jiném stavu", než v jakém jste se vzájemně opustili. Dále vyjadřujete, že k němu nic necítíte, ale že ho milujete. Navíc navštěvujete psychiatra, z jakého důvodu neuvádíte. Z vašeho psaní mám dojem, že celá vaše situace je tak nějak zamotaná. Možná by bylo dobré ujasnit si, co od partnera, od vztahu s ním, očekáváte a zda jste vůbec chtěla, aby se k vám vrátil. Pro nalezení klidu může také pomoci vyhledání příčin, které vás dovedly k odborníkovi. Pokud byste nadále vnímala, že potřebujete podporu odborníka, abyste mohla ve své situaci lépe zorientovat, můžete vyhledat psychoterapeuta nebo partnerského poradce.
Přeji vám ale mnoho sil k vykročení správným směrem!
Marta Kozelská, DiS.
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
19.05.2015 -
Jsem pracujíci zdravotní sestra.Od 10.3.2015 na PNS potrebovala bych finanční výpomoc jak se dám do pořádku vrátim.Na budúci měsíc nebude na bydlení co teď

19.05.2015 - Odpověd
Dobrý den,
jestli rozumím dobře Vašemu dotazu, ptáte se na možnost finanční podpory při Vašem sníženém příjmu. Pokud máte na mysli dávky státní podpory, můžete se o nich bezplatně informovat např. v některé občanské poradně (www.obcanskeporadny.cz). Naše poradna Cesta těhotenstvím je zaměřena jinak, a to na preventivní podporu v těhotenství a rodičovství. Sociální poradenství zde neposkytujeme.
S pozdravem

Mgr. Iva Křenková
Poradna Cesta těhotenstvím
09.05.2015 -
Dobrý den,obracím se na Vás s prosbou o radu.Mám 13let dceru,která má ve škole kázeńské přestupky,vytržená stránka z žákovské knížky,neplnění dú,zhoršený prospěch.začala lhát a dnes vzala doma peníze.Nevím jak se mám zachovat a jak tuto situaci řešit,aby došlo k nápravě.Předem děkuji za radu
13.05.2015 - Odpověd
Dobrý den,
rozumím tomu, že Vám na Vaší dospívající dceři záleží a chcete situaci řešit. Naše poradna Cesta těhotenstvím se však zabývá jinými oblastmi (informace o těhotenství, porodu, podpora rodičů s dětmi do 4 let). Existuje ovšem mnoho dalších organizací, kde se můžete obrátit o pomoc ohledně řešení potíží Vaší dcery a hledání nápravy. Možná je ve škole, kam Vaše dcera chodí, zdarma k dispozici školní psycholog. Problematiku, o které píšete, je možné řešit osobně také v pedagogicko-psychologických poradnách (kontakty najdete na internetu), anebo i telefonicky, např. na Rodičovské lince (http://www.rodicovskalinka.cz/).
S pozdravem
Mgr. Iva Křenková
Poradna Cesta těhotenstvím
04.05.2015 -
je mi 20 roků a moje holka (15 roků, bude jí 16) se mnou otěhotněla. Teď je na konci 4. měsíce. Oba dítě chcem. Nevím, co všechno zařizovat. Musíme se vzít nebo nemusíme? Někde jsem čet, že pokud chceme dítě vychovávat spolu, musíme bejt oba zletilý. Zletit by moh moji holku soud. Je to pravda? A když by jsme se nevzali, tak můžeme dítě vychovávat i tak? Nesebere nám ho OSPOD? Já bydlím na ubytovně, práci nemám. Rodiče moji holky sou na ni naštvaný, s dítětem nám pomoc nechtěj. Moje rodiče by nám ale pomohli. Bydlej se mnou na ubytovně. Co mám dělat? Dík za odpověď. Petr F.
05.05.2015 - Odpověd
Dobrý den,
situace, kterou popisujete, může mít více řešení. Jako důležité vidím to, že se o dítě chcete oba dva postarat a tomu dát prioritu. Ovšem záleží také na tom, jestli máte pro péči o dítě dostatečné podmínky (vhodné bydlení, materiální zázemí, zájem o dítě apod.). V naší poradně Cesta těhotenstvím Vám můžeme pomoci v otázkách souvisejících s přípravou na narození dítěte (informace o těhotenství a porodu, případně základní materiální pomoc pro miminko). Co se týká sociálně-právního poradenství (možnost svěření dítěte do péče otce či nezletilé matky apod.), můžete se obrátit např. na některou občanskou poradnu (www.obcanskeporadny.cz), anebo přímo kontaktovat oddělení sociálně-právní ochrany dětí v místě bydliště Vaší partnerky.
S pozdravem
Mgr. Iva Křenková
Poradna Cesta těhotenstvím
02.03.2015 -
Dobrý den, obracím se na vás s prosbou o radu. S partnerem jsem neplánovaně otěhotněla, bylo to dost nešťastné načasování, protože mi byl před tím nevěrný a já si nebyla jistá, jestli mu to jsem schopna odpustit a pokračovat s ním i na dále ve vztahu. Když jsem to zjistila, chtěla jsem jít na potrat, on mi to ale rozmluvil, to miminko moc chtěl. Slíbil mi, že teď už všechno bude jinak a lepší. Nyní jsem ve 13tt a partner začal znovu užívat drogy - v minulosti byl drogově závislý, ale nejedná se o klasické drogy, je farmaceutem a pracuje v jedné výzkumné firmě, kde má přístup k anestetikům, sedativům apod. Když jsem mu ty ampule chtěla vzít, tak mě napadl. Jsem na dně. Myslíte, že je reálné, aby mi mi ještě někde udělali potrat? Za těchto okolností si to dítě nemůžu nechat, byla bych na to sama a ani nemám kam jít. Děkuji
04.03.2015 - Odpověd
Dobrý den,
děkuji Vám za Vaši důvěru, s jakou se obracíte na naši poradnu. Je mi líto, že musíte prožívat v těhotenství místo radosti z nového života, bolest a zklamání. Píšete, že se cítíte sama, což je ve Vaší situaci pochopitelné. Ráda bych Vám nabídla možnost si o Vaší situaci promluvit osobně v naší poradně Cesta těhotenstvím v Ostravě, anebo telefonicky na čísle 605 32 92 32. Můžete také napsat na adresu: poradna@dlanzivotu.cz.
Určitě není v pořádku, že Vás Váš partner napadl, navíc když jste těhotná. Pokud je stále pod vlivem drog, jak píšete, a nemůžete si tedy být jistá, jestli se toto jeho chování nebude opakovat, můžete se obrátit o pomoc také na organizace jako je např. Bílý kruh bezpečí (www.bkb.cz). Máte právo chránit své bezpečí i bezpečí Vašeho dítěte.
Co se týká Vašeho těhotenství a možnosti potratu, stojíte nyní před důležitým rozhodnutím, které může na dlouhou dobu ovlivnit Váš další život. Proto si myslím, že by stálo za to, vše si v klidu promyslet a nechat si na toto rozhodnutí dostatek času. Za pár dní můžete najít další východiska Vaší situace.
Na jedné straně je otázka, jestli byste ještě měla možnost jít na potrat. Na druhé straně je tady i skutečnost, že to dítě ve Vás je tak živé jako Vy i já, je to lidský život. Náš zákon sice dovoluje se ptát, jak se rychle tohoto malého človíčka zbavit, ale na druhé straně stejně nakonec tušíme, že takové řešení je popřením našeho mateřství a zničením života vlastního dítěte. Z toho, co píšete, je zřetelné, že by přijetí dítěte pro Vás znamenalo nečekaně náročnější život. Ale věřím, že časem byste na sebe byla hrdá.
Píšete, že zvažujete potrat, protože nemáte kam jít a zůstala byste na výchovu dítěte sama. Pokud byste chtěla, můžeme společně hledat možnosti, abyste měla kam jít a aby o Vás a Vaše dítě mohlo být po porodu postaráno. Existují azylové domy, které nabízejí zázemí ženám, jako jste Vy, po dobu těhotenství i po narození dítěte (např. Azylový dům pro těhotné ženy v tísni naší organizace). Jsou tady také organizace, které pomáhají těhotným ženám a maminkám v tísni např. materiální pomocí, doprovázením, sociálním poradenstvím apod. A v neposlední řadě je i možnost svěřit dítě načas pěstounům na přechodnou dobu, případně ho nabídnout k adopci do rodin, kde třeba nemohou mít další děti a rádi by přijali cizí dítě za vlastní.
Možná se Vám honí hlavou ještě další otázky, a tak Vám znovu nabízím možnost si o nich společně promluvit.
Přeji hodně sil a odvahy.

Mgr. Iva Křenková
vedoucí poradny
26.01.2015 -
Dobrý den, jsem s přítelem od května 2014. Náš vztah je fungující, nehádáme se, na všem se domluvíme, rozumíme si po všech stránkách. Já ho mám ráda a on tvrdí, že mě má taky moc rád, ale že mu tam stále chybí nějaká "jiskra" nebo zamilovanost. V porovnání se svými předchozími vztahy se zamilovanost u mě projevila někdy po 1,5 roce a nebo vůbec. On byl naposledy zamilovaný někdy před osmi roky. Přede mnou měl přítelkyni, kterou si měl i brát a to ji nemiloval. Teď je mu 35, mně 24. Myslím si, že člověk, který už má pár vztahů za sebou, vnímá vztahy a zamilovanost trochu jinak. Navíc dalším problémem je, že je ponořený do práce, pracuje 12 a víc hodin denně. Řekla jsem mu o tomto problému, zamyslel se nad tím, že by to rád změnil (myslela jsem i kvůli mně), ale teď přišel s návrhem, že bude lepší se rozejít, protože bych s ním nebyla šťastná. Prosím o radu. Děkuji.
30.01.2015 - Odpověd
Dobrý den,
píšete o trápení se svým partnerem. Když to shrnu, pokud tomu dobře rozumím, hlavní otázkou je, jestli je ke štěstí a životu dvou lidí potřeba pocit zamilovanosti.
Protože nechci váš vztah nějak zevšeobecňovat a protože jsme poradna zaměřená na oblast těhotenství a péči o děti, doporučila bych vám návštěvu partnerského poradce nebo psychoterapeuta. Myslím, že při osobní konzultaci s odborníkem snáz najdete odpověď, i protože budete moci vysvětlit svůj specifický problém osobně a do různých důležitých detailů, které mohou leccos napovědět.
Ať se daří!

Marta Kozelská, DiS.
kontaktní pracovnice poradny Cesta těhotentsvím
03.01.2015 -
Dobry den mela bych dotaz. Moje kamaradka uz ma pritele 4 roky jenze je v deckem domove a je ji 17 a chce s pritelem si udelat dite 2 mesice pred jejima 18 letama jenze na decaku musi byt nez dostuduje. Takze by byla tehotna kdyz ji bude uz 18 let. A muj dotaz je jestli by jsi soud zrusil ustavni vychovu kdyz jeji pritel bude mit byt praci a bude videt ze se ma jak postarat nebo ji poslou tam kde jsou matky s detmy. Dekuji za pomoc ja ji nedokazala poradit. Jeste jednou dekuji
09.01.2015 - Odpověd
Dobrý den,
je pěkné, že chcete pomoci své kamarádce. Pokud by Vaše kamarádka chtěla, může se obrátit na naši poradnu Cesta těhotenstvím osobně (tel. 605 32 92 32, e-mail: poradna@dlanzivotu.cz) a zeptat se sama na to, co by ji ohledně těhotenství a rodičovství zajímalo.
Rodičovství je krásný úkol. Ovšem s péčí o miminko je spojena i odpovědnost za to, aby mělo vše potřebné pro svůj zdravý vývoj. A k němu potřebuje rodiče, kteří se mu mohou co nejvíce věnovat a nabídnout mu bezpečí, domov. Proto je dobře, že Vaše kamarádka nejdříve přemýšlí, jestli je již na tento úkol připravená, než se začne pokoušet o to, aby se sama stala rodičem, maminkou.
Píšete, že kamarádka zatím žije v dětském domově a v dohledné době asi ani nemá kam jinam odejít. Samozřejmě jsou i možnosti azylových domů pro matky s dětmi, ale to je jen přechodné řešení v nouzové situaci. Rodičovství je však úkol na celý život, a proto se vyplácí počkat si, až nastávající rodiče k tomuto úkolu dospějí, mají pro výchovu dítěte vhodné podmínky a mohou se v základních věcech jeden na druhého spolehnout.
Přeji pěkný den.

Mgr. Iva Křenková
Poradna Cesta těhotenstvím
20.10.2014 -
Dobrý den,po ročním vztahu mě opustil přítel s tím, že chce být sám. Byl to pro mě šok, nedocházelo k jakýmkoliv náznakům, prostě mi jednoho dne přivezl moje věci, které jsem měla u něho. Ale asi bych se měla trochu vrátit do minulosti. Před 2 roky jsem se odstěhovala od manžela do domu po rodičích (z důvodu manželovi nevěry).Proběhl rozvod a já jsem zůstala ve starém domě s dospělým synem,zvládala jsem se o sebe jakž tak postarat, ale ne být sama. Svého přítele jsem znala cca 25 let a vždy jsem ho obdivovala jako člověka, on před 5 lety ovdověl a tak se nám podařilo dát naše dva životy dohromady.

Chtěla jsem si své bydlení trochu vylepšit (syn měl vymalovat), ale přítel byl perfekcionalista a muselo se opravit téměř vše, i přes mé protesty o menší finanční výdaje, vše si rozhodoval a objednával, já nejsem takovýchto investic schopná (platím hypotéku na ten dům), takže vše platil sám. Chtěla jsem si s ním spíše užívat společným chvil, ale on stále něco na mém době kutil, asi bych měla být ráda,ale myslím že toto nás spíše rozdělilo. Po dobu rekonstrukce jsem většinou bydlela u něho, ale teď jsem se postupně zabydlovala v novém (na co by se to jinak dělalo). A ani nikdy od něho nepřišla nabídka abych se k němu nastěhovala nastálo (asi za těch 5 let zvykl být sám). Moje velké přání by bylo aby se on nastěhoval ke mně, ale on má svoje zrekonstruované a udělané dle svých představ a u mě by to musel budovat znovu a "své opustit nechce". Myslela jsem si, že to zatím budeme praktikovat bydlením občas u jednoho nebo druhého, než se rozhodneme co dál. A teď ten šok, nic jsem nečekala, snažila jsem se ním domluvit, ale odjel. Když jsem mu napsala sms, kde jsem zdůraznila, o co vše jsem v něm přišla (přítele,oporu,pomocníka a milence) napsal mi, že ať mu odpustím, ale že vyhořel, že mu došli síly a peníze (měl to odjakživa nastavené, že on je ten kdo "platí"). Že došel do slepé uličky, že dvě domácnosti nezvládne a tím, že v našem vztahu nevidí budoucnost.Že mě má rád, že mu u mě bylo dobře, že měl pocit, že se máme spolu rádi, že si se mnou rozuměl více než se svou ženou, že jsem hodná, milá (k čemu??). Napsala jsem mu znovu, že o něho nechci přijít, že o něj stojím jako o člověka a už se neozval. V podstatě jsem teď potrestaná za něco co mi dal (práci a peníze) ale to jsem od něho v podstatě nechtěla, od našeho vztahu jsem požadovala vzájemnou blízkost, prostě "jen" přítele. Vždyť v podstatě dělal to co sám chtěl a teď najednou je konec. Jsem nešťastná, protože jsem opravdu přišla o úžasného člověka, který dodával strašně moc i jen svým úsměvem.

Jak to ze své praxe vidíte Vy, je ještě možné, že se přítel vrátí? A mám se mu ještě pokusit vysvětlit, že mi opravdu je o něj a ne o jeho peníze.

Omlouvám se jestli se rozepsala "zeširoka". Předem děkuji za odpověď. Dana
21.10.2014 - Odpověd
Dobrý den, paní Dano,
pokud tomu dobře rozumím, hledáte řešení v situaci, ve které touží partnerský vztah zachránit jen jeden - a to vy.
Na těchto stránkách jsme zaměřeni na poradenství v oblasti těhotenství, porodu a rodičovství s dětmi do čtyř let. Pokud chcete znát můj názor, myslím si, že mezi lidmi, a nejen partnery, musí být SPOLEČNÁ snaha něco dělat, aby se mohl "pochroumaný" vztah vrátit do normálu a postupně se prohlubovat. Proto mám za to, že jestli nebude váš "partner" chtít cokoliv změnit, sama nic nezmůžete. Můžete se ale ještě obrátit na partnerskou poradnu nebo přímo psychoterapeuta, pokud by vám připadla situace neúnosná.
Přeji brzké vyřešení vašeho trápení.

Marta Kozelská, DiS.
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
15.10.2014 -
Dobrý den, chtěla bych radu ohledně sousedských vztahů. Vím, že to sem zdánlivě nepatří, ale máme malé děti a já bych nerada, aby negativní vztahy v domě nějak ovlivnili do budoucna i je. Bydlíme v domě s několika sousedy, vztahy jsou tu dobré, přátelské, vzájemně se respektujeme....až na jednu rodinu, tedy konkrétně jednu sousedku. Podle mého laického názoru je to osoba psychicky labilní, měla asi složité dětství. Nestýká se s rodinou, nikdy u nich nebyla návštěva, nemají žádné přátele. Jejich život je jen práce a domov. To je pochopitelně každého věc a nikomu po tom nic není, ale píšu to proto, abyste lépe pochopila okolnosti. Pokaždé když tato "žena" prochází chodbou, na které jsem já nebo kdokoliv jiný z obyvatel domu, pronese (až zajde o pár metrů, nikdy ne do očí) něco o smradu, špíně...prostě nepříjemné věci, které zabolí a ranní každého člověka. Takovéto "útoky" zažíváme všichni sousedé. Na denním pořádku je také "zavírání dveří před nosem". Nejsme tu nikdo se sousedů konfliktní, takže její poznámky většinou necháme bez povšimnutí. Zbytek její rodinou jsou takový "tichošlápkové" nemluví, nezdraví. Velmi často sousedka také "naoko" komunikuje s nimi, ale mluví tak nahlas, že je jasné, že mluví k nám (oni dělají jakoby nic a neodpovídají jí). Mezi sousedy se šeptá, že měla nějaké problémy s laktační psychózou, a tak že je "bláznivá" ale její jedno dítě už je zletilé. Dosud jsem dělala jakoby se nic nedělo a její "prohlášení" se mě netýkala, ostatní sousedi to dělají také tak. Razíme heslo že s "bláznem" nemá cenu diskutovat, její narážky jsou nelogické (všichni tu řádně pečujeme jak o dům, tak o sebe). Nedávno ale komentovala i naše děti, ty pomalu vnímají slova, opakují....tak mi vrtá hlavou, zda nejsem až moc laxní, že si nechám ty "šeptané narážky" líbit. Ale zase se mi nechce na sousedku něco pokřikovat jak na trhu, navíc myslím, že na to jen čeká a situace by spíš gradovala. Jaký je prosím Váš názor, mám prostě v budoucnu dětem vysvětlit, že ta paní je duševně nemocná a nemají si toho všímat, nebo mám sousedku či jejího manžela nějak oslovit? Bydlení máme pěkné, jinak jsme tu spokojení, ostatní sousedé jsou fajn.
17.10.2014 - Odpověd
Dobrý den,
děkuji za důvěru a taky za otevřenost, ze které vnímám pozitivní náhled na danou situaci bez vyvolávání zbytečných konfliktů. Asi vám jde "pouze" o hledání konstruktivního řešení, což je moc dobře. Myslím, že obě varianty, které jste uvedla jsou možné a vzájemně se nevylučují. Záleží na tom, nakolik vás daná věc /ne/nechává v klidu.
Pokud vnímáte jako dobré problém otevřít, třeba "jen" kvůli sobě a svým dětem, vidím to jako dobrou cestu. Nejlépe by asi bylo vystihnout vhodný okamžik a bez zbytečných emocí si s paní sousedkou promluvit. Možná, že zjistíte, že to nemá cenu, ale alespoň to zkusíte a budete vědět. Co se týče vašich dětí, jistě není na škodu taktně, s ohledem na jejich věk, jim vysvětlit, že je paní asi nešťastná, nemocná a že si jejich poznámek nemusejí všímat. To ovšem neznamená nechovat se k ní s úctou.
Moc vám přeji mnoho zdaru a pokoj v bytě.

Marta Kozelská, DiS.
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
02.10.2014 -
Dobrý den, měla bych dotaz ohledně svých dvou dcer, starší 14, mladší 11. Po 15 letech jsem se odstěhovala od manžela, minulý rok si našel milenku, ale holkám jsme to řekli až letos na jaře, byly z toho v šoku, ale postupem času to zvládly, nyní už měsíc bydlíme v novém bytě, holkám jsem tenkrát řekla, že nikoho nemám a ani zatím nemám chuť si někoho hledat, to se nyní změnilo, potkala jsem muže, se kterým sice zatím nic nemám, ale je mi s ním dobře. Problém je v tom, že manžel holkám nebyl za celou tu dobu schopen říct, že už dávno někoho má, takže já teď vpadám, jakože podvádím manžela, který s námi sice nebydlí, ale dost často je u nás navštěvuje, holky si podle mne myslí, že to dáme zase dohromady, i když jsem jim kolikrát říkala, že už mne tatínek nechce. Teď navíc přišla starší dcera s vydíráním, nemluví se mnou, chce, abych si nikoho nehledala a straší s vitrikofobií, když jsem jí na to odpověděla, že by teda v tom případě měla mít i strach z nevlastní matky, řekla, že ten nepotřebuje mít, nevím, jak na ní jít, když s ní chci o tom mluvit, tak říká že jí nic není a nic se neděje, že je to můj život, ale já vím, že to tak vůbec nemyslí. Problém je i v tom, že i když manžel řekl, že si s nima o milence promluví, tak to neudělal, a já jim to rozhodně říkat nebudu, veškeré špatné zprávy jsem ji říkala já a manžel nebyl schopen s nima vůbec o tom komunikovat, takže si myslí, že tohle by jim opravdu měl říct sám. Nechci holkám lhát, když chci jít na kafe.......... s přítelem, takže se vídáme, jen když jsou na víkend pryč. Děkuji moc za odpověď Zdena
08.10.2014 - Odpověd
Dobrý den, paní Zdeno,
po přečtení vašeho psaní mě napadá, že by možná řešením mohlo být promluvit si nejprve o samotě s manželem, co a jak dcerám řeknete, abyste byli zajedno. Podle mého názoru jste toto měli udělat hned po tom, kdy jste se rozhodli žít odděleně. Chápu, že daná situace je velmi složitá také pro vás, možná i pro manžela, ale vaše děti vůbec nevědí, co si myslet. A ony na to mají nárok. S větším a větším čekáním se situace jen zhoršuje. Možná by také stálo za to zvážit, jestli nepožádat o radu psychologa, rodinného, popř. výchovného poradce, abyste daný problém dětem zprostředkovali přiměřeně jejich věku.
Přeji vám hezký den.

Marta Kozelská, DiS.
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
01.09.2014 -
Dobrý den, nevím jestli sem tento dotaz patří..ale nemám s kým si o tom promluvit. Jedna se mi o to že mám přítele..sme spolu už rok a půl (půl roku spolu bydlíme). Sem povahou spíše negativní člověk..a tak i když není žádný problém..vždy si ho na něčem vytvorim (např.už se nemilujeme tak často, nebo už se nelibame tak žhavé jako na začátku a pak o tom přemýšlím a vydeptam se tak že je jasný že už ho nemiluju a že to není láska atd). když to probiram s kamarádkou..vždy me uklidní.

Poslední dobou mám pocit že mi víc začalo záležet na pritelove vzhledu.. (přibral postupně) ale dřív sem to neresila..taky me moc nepritahuje..když je doma v teplakach a vytahanym tričku. Jsem snad povrchni? Nebo jen naivní že taková ta láska kterou nic nezastaví a nic neřeší existuje jen v tv?
09.09.2014 - Odpověd
Dobrý den,
tato poradna je zaměřená na těhotenství a péči o děti. Problém typu, který zde popisujete, můžete směřovat spíše do poraden zaměřených na partnerské vztahy (např. poradny pro rodinu apod.). Mohu vám zde alespoň v krátkosti napsat svůj názor na vaši situaci.
Myslím si, že vaše nespokojenost s přítelovým vzhledem nemusí přímo souviset s vaší, jak sama udáváte, negativisticky založenou povahou. Může to být třeba „jen“doba zevšednění, kterou projde téměř každý partnerský vztah. Je pak na obou i jednotlivci zároveň, jestli se pokusí něco s tím udělat nebo se rozloučí a půjdou jinou cestou. Ve vašem případě bych si nejprve ujasnila, jestli partnera milujete a chcete s ním být. Pokud ano, jistě mu nějaký ten fyzický prohřešek odpustíte, i když to určitě nebrání tomu, taktně mu říci, co se vám nelíbí. Bude – li také jemu na vás záležet, věřím, že se domluvíte.
A co se týče vaší povahy, můžete zkusit to změnit. Často máme svůj život a jeho kvalitu v rukou jen my sami. I když si přizveme odborníka, aby nám v tom pomohl, což může být také cesta, nic neudělá, pokud nechceme.
Hezké dny přeji.

Marta Kozelská, DiS.
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím

30.07.2014 -
mám 4lety vztah společnou domácnost i děti partnerovi z prvního manželství ,střídavou peči.Ale nudím se mám všechno patrner se stará o domácnost,barák ale nevím chybí mě adrenalín nudím se ublížím i matce když od něj i něho a dětí odejdu ,ale chci si užívat chybi mi to
04.08.2014 - Odpověd
Dobrý den,
ve svém dotazu neuvádíte docela podstatný údaj, a to, kolik je vám let. Je docela možné, že ještě nejste dostatečně zralá na vážnější vztah, tím více s dětmi. Tím chci vyjádřit, že člověk v dobrém případě sám přirozeně do určitých situací dorůstá. Když je vše v harmonickém řádu, nemá potom pocit, že je do něčeho hozen a musí plavat, aniž by sám chtěl. Po určitém čase potom zjišťuje, že není spokojený a chce něco jiného. Je třeba to ale odlišit od pouhé sebestřednosti, protože ve vztahu to prostě jinak fungovat nemůže, než že chci více zapomínat na sebe a více myslet na dobro druhého.
Pokud nebudete schopna sama rozlišit, co to ve vás je, prostě budete i dále zmatená sama ze sebe, můžete navštívit některého odborníka – psychologa, psychoterapeuta. Třeba vám pomůže více se poznat a zjistit, co vlastně nyní potřebujete a chcete.
Hezké dny přeji.

Marta Kozelská, DiS.
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
07.06.2014 -
Dobrý den, s partnerem máme dlouhodobé neshody, ve své podstatě je to on, kdo má svoje pohodlí, ale Já musím být stále s dětmi a veškerá péče a starost o domácnost leží na mě. Když jsme šli do vlastního bydlení dával mi 7000 na provoz domácnosti, další měsíc o 1000 kč méně a nakonec to skončilo na třech, tak jsem se ozvala a dostávám jen 5000 tisíc, z toho musí živit dvě malé děti, sebe, jeho a ještě mu nakupovat další potřebné věci. No má přiznaných 12 tisíc, ale ve skutečnosti bere o 8000 více, každý týden tráví v hospodě, když chci vyrazit Já musí hlídat tchánovci a do půl noci musím být doma, což mi nevadí, mě jde jen o to trochu se popovídat s lidmi :)ale když chci aby hlídal, protože bych ráda do divadla nebo někam na výlet, to je hned oheň na střeše. Samozřejmě těch důvodů, proč od něj odcházím je mnoho. Ale protože přichází o svoje jisté, tak je mi jasné, že bude dělat problémy a proto se chci zeptat jaké mám možnosti, jestli musím soudně určit péči a jestli je povinen hradit výživné i na mne jako družku, když muj jediný příjem bude jen rodičovský příspěvek. A co vše do výživného patří. Také jestli má právo posílat sociální pracovnici do místa bydliště, když děti uvidí kdykoliv bude chtít. Případně, jaké to může mít pro mne a děti následky po právní stránce. Předem moc děkuji za odpověď.
17.06.2014 - Odpověd
Dobrý den,
píšete, že s partnerem zažíváte dlouhodobé neshody a chcete od něj odejít. Je to jedna z možností, jak situaci vyřešit. Ovšem vaše situace je komplikovanější v tom, že máte s partnerem společný závazek vůči vašim dětem, které vaše rozhodnutí jistě ovlivní. Proto je dobře, že se snažíte vše nejprve promyslet.
Ráda bych vás povzbudila, že ve své situaci nemusíte zůstat sama. Můžete se obrátit o pomoc (sama nebo s partnerem) na odborníky v poradnách pro rodinu a mezilidské vztahy. Při osobní konzultaci byste měla více prostoru si ujasnit další možné cesty a jejich důsledky pro celou vaši rodinu a hledat co nejméně bolestné řešení i vzhledem k vašim dětem, pro které by bylo jistě nejlépe, kdyby mohly vyrůstat ve funkční úplné rodině. Ve věci výživného a případných dávek či kontaktu se sociální pracovnicí se můžete obrátit i na občanskou poradnu v místě vašeho bydliště (www.obcanskeporadny.cz).
S pozdravem

Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím
31.05.2014 -
Dobrý večer,
nezlobte se, že Vás ruším, ale chtěla bych slyšet Váš názor. Chtěla bych miminko. Je mi 21, studuji kombinovanou formou VŠ (1.ročník), již rok jsem v plném pracovním vytížení, a tak nevím, zda je to správné řešení. S partnerem spolu již žijeme, ale problém je ten, že partner mi pořád říká, že teď ještě nemůžu otěhotnět, tedy né že by nechtěl, chtěl, ale jde o mou školu a práci. Partner je o pár let starší a asi i rozumnější, ale já mám poslední dobou v sobě pocit, že si nepřeji nic jiného než být těhotná. Na druhou stranu vím, že VŠ mi zabere spousty práce a času a vím, že bych ji nemusela kvůli děťátku dokončit, ale nevím, jak se toho pocitu v sobě mám zbavit. Nevím ani, zda se ho zbavit chci....S partnerem máme přerušovaný sex, takže vím , že tam nějaká šance je, ale né 100%...Prosím Vás co si o tom myslíte? Není ten pocit způsobený třeba věkem? Děkuji Vám za Váš čas a budu se těšit na vaši odpověď.

Hezký zbytek večera.



10.06.2014 - Odpověd
Dobrý den,
vaše pocity jsou zcela pochopitelné, zvláště pokud máte s partnerem hezký vztah. Nevím, jak dlouho jste spolu, ale přijde mi zcela přirozené, že po určité době přijde čas, kdy si přejeme společně „něco“ víc. Záměrně píšu SPOLEČNĚ. Ne že by vaše pocity nebyly stejně důležité jako partnerovy, ale pokud se rozhodujeme o něčem velmi podstatném, co se týká nás obou, mají k tomu co říci oba. Proto by mohlo být cestou pokusit se respektovat partnerovy argumenty, které mohou být i rozumné, což asi sama cítíte. Neznamená to snažit se zbavit vaší přirozené touhy po dítěti. Možná jen stačí nechat tu myšlenku zatím uloženou někde v srdci a čekat, až přijde vhodný čas pro všechny tři.
Mějte se hezky.

Marta Kozelská, DiS.
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
27.05.2014 -
nevim zda to sem patri ale uz si nevim radi jsem zoufala a muj stach je uz na hranici sameho konce po detech sem prisla o me poprsi je male na operaci nemam a nevim jak toto mam vyresit muzete mi nejak poradit dekuji katka
30.05.2014 - Odpověd
Dobrý den, Katko,
ve svém psaní píšete, že Vás trápí malé poprsí. Myslím, že toto Vaše trápení může souviset s tím, jak celkově vnímáte sama sebe. Pokud byste potřebovala odbornou pomoc v této oblasti, můžete vyhledat psychologickou poradnu.
Možná byste se i sama mohla pokusit změnit pohled na sebe. Pokusit se být na sebe mírnější a laskavější. Pokusit se tento kritický vnitřní monolog nahradit jiným povzbudivým monologem: „Jsem máma dětí!“ A to přece něco znamená… Někdy pomůže i napsat si, co mám na sobě ráda a čeho si na sobě vážím. Pokud nevíte, můžete se pro povzbuzení zeptat kamarádky, nebo partnera. Zkrátka učit se mít se ráda a pomalu se učit přijímat taková, jaká jsem.
S pozdravem
Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím

15.05.2014 -
Dobry den, chtela bych se zeptat jestli budu dostavat nake materske prispevky kdyz je me 18 a nemam hotovou skolu a cekam miminko .
15.05.2014 - Odpověd
Dobrý den,
nejprve bych Vám ráda poblahopřála k Vašemu miminku. V naší Poradně Cesta těhotenstvím Vám můžeme nabídnout službu duly, která doprovází maminky v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Neposkytujeme však sociální poradenství, kam směřuje Váš dotaz. Je ovšem řada bezplatných sociálně-právních poraden, kde byste se mohla dozvědět informace ohledně mateřských příspěvků, na které se ptáte. Po celé republice jsou dostupné např. občanské poradny (kontakty najdete na adrese: www.obcanskeporadny.cz).
Kdybyste ještě potřebovala, ozvěte se.
Přeji pokojné přípravy na narození miminka a zdravím Vás.

Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím
29.04.2014 -
Dobrý den,mám dotaz.Před 4roky jem se seznámila s mužem a láska jako trám.Po 2letech jsme se vzali a dnes spolu žijem v jeho vsi.Jeho bývalá manželka bydlí ve vedlejší vsi a dochází do hospody,kterou vlastní můj manžel.Nevadí mi to,beru to tak,že spolu žili a mají spolu dvě dospělé děti.Zkraje vztahu se jí manžel snažil separovat ode mně,ale poslední dobou se stává rutinou,že zaujímá místo vedle manžela a probírají svůj minulý život.Vzpomínají co spolu dělali,kam chodili,prostě vzpomínají na svojí minulost.Začalo mi to vadit a nemám chuť být v jejich přítomnosti a zúčastňovat se jejich vzpomínek.Pokud by spolu probírali co dělají jejich děti přišlo by mi to normální.Jeho bývalá ani nedokáže odvézt svojí dceru(která žije v péči manžela,díky alkoholu jeho bývalé ženy) k doktorovi,neví,že její dcera je nemocná atd,ale řeší manžela.Manžel má nyní zlomenou ruku a jeho bývalka mu dává rady co má s rukou dělat a nedělat,jak se k ruce chovat.Abych byla upřímná,začínám si připadat v těchto chvílích vedle svého manžela zbytečná.Byla jsem také vdaná,ale svého manžela svým bývalým manželstvím nezatěžuji a nevyprávím své zážitky.Pro mně je to minulost a snažím se žít přítomností se svým maželem.Jak se mám zachovat v této situaci.
30.04.2014 - Odpověd
Dobrý den,
děkuji vám za důvěru, s jakou se obracíte na naši poradnu. Ovšem stejně jako předchozí dotazující musím i vás v oblasti, na kterou se ptáte, odkázat na jinou poradnu. Hledáte-li odbornou pomoc v oblasti partnerských vztahů, můžete kontaktovat např. poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v blízkosti vašeho bydliště. Dle mého názoru by vaši situaci mohlo zatím posunout kupředu, kdybyste ještě zkusila o svých pocitech se svým manželem promluvit, pokud jste tak už neudělala. Je možné, že váš manžel neví, jak se vás jeho chování dotýká a jak vám jsou určité situace nepříjemné. O pomoc odborníka můžete požádat i ke zprostředkování takového rozhovoru s manželem pro vyjasnění si vzájemných pocitů a očekávání a toho, jak v tom všem zohlednit i vaši minulost.
S pozdravem

Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím

27.04.2014 -
Ahoj, stalo se mi, že se semnou rozešel kluk, kterého jsem strašně milovala. Snažila jsem se změnit chyby, které mi při rozchodu vyčetl, ale i tak se nechtěl ke mě vrátit, že prý udělal chybu a proto nemůžeme být spolu. Časem jsem se dozvěděla, že se jednou na akci opil a líbal se s jinou holkou a uvědomil si, že chce žít svobodně a nebýt svázený. Nevím co teď dělat, strašně moc mě mrzí, že jsme se rozešli, protože jsem se snažila a chodili jsme spolu už skoro 2 roky a já to bez něj snad nevydržím, nevíte jak ho získat zpět? Nebo aspoň, aby jsme se dokázali kamarádit, protože to je super kluk, kterému jsem se nebála nikdy svěřit. Jak na sebe upozornit, aby si mě všiml a nepřehlížel mě po té době?

Děkuji moc
30.04.2014 - Odpověd
Dobrý den,
chápu, že je pro vás těžké se zorientovat ve své situaci související s rozchodem a hledáním dalšího vztahu ke klukovi, o kterém píšete. Naše poradna je však zaměřena spíše na oblast těhotenství, porodu a rodičovství a nikoli na otázky související s partnerskými vztahy. Pokud hledáte odbornou pomoc, můžete se obrátit přímo na nějakou poradnu zabývající se partnerskými vztahy.
Mohu vám alespoň vyjádřit svůj názor na vaši situaci. Ptáte se, jak zmiňovaného kluka získat zpět a jak na sebe upozornit. I když rozumím tomu, že je pro vás těžké přijmout vše jen tak bez boje, myslím, že pokud se nyní zaměříte spíše na to, jak pomoci sama sobě, rozchod pro vás nebude tolik a tak dlouho bolestný. Nic totiž neuděláme se skutečností, že na vztah jsou potřeba dva. Také si myslím, že po nějaké době společného chození a následném rozejití se není snadné najít si k sobě nějakou cestu, aby vyhovovala oběma zúčastněným. Na to je potřeba čas, který spoustu ran zhojí a pomůže věci vidět s určitým odstupem, a také ochota daných lidí hledat přijatelný vzájemný vztah.
Tak alespoň takto. Pokud ještě potřebujete v této věci pomoci, obraťte se prosím na uvedené odborníky.
Přeji vám, ať jste brzy spokojená a šťastná.

Marta Kozelská, DiS.
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
17.04.2014 -
Dobry den mam takovej dotaz pred rokem sem si podala inzerat na primou adopci,v lednu se my ozvala zena z Teplic ze je v sedmem mesici tehotenstvi a ze nema jak se o svoje miminko postarat.ze nam ho chce dat do pece.Matka od nas vyzadala asi tak 26500,- financni castku. kterou sme ji tez dali ze pry to potrebuje na tehotenske veci a pravniky. 04.04.2014 se ji narodila krasna holcicka. o kterou sem se od narozeni co mamtka nejevila zajem starala. U holcicky po narozeni zjistili ze malicka byla pozitivni na drogy na efedrin. Matka jeste po predani ditete po nas vyzadovala nejakou tu financni castku. kterou sme ji poskytli jen 2000,- ted matka zada dite spet.Malicka ma u nas veskere financni zajisteni a zdravotni. prohlidky.Z manzelem se omalickou dokazeme dobre postarat. Ma vubec matka ktera byla zavisla na drogach a sedela za podvody sve dite dostat spet.
22.04.2014 - Odpověd
Dobrý den,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se ve Vaší náročné situaci obracíte na naši poradnu. Ovšem to, co popisujete, by bylo lépe probrat s odborníky věnujícími se přímo náhradní rodinné péči. Existuje více organizací, které se u nás touto problematikou zabývají. Můžete kontaktovat například sdružení Amalthea (www.amalthea.cz). O dalších možnostech se můžete bezplatně informovat také v kterékoli občanské poradně (www.obcanskeporadny.cz).
Přeji, ať brzy najdete odpovědi na Vaše otázky.

Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím
06.04.2014 -
Dobrý den,
mojematka zjistila otci nevěru cca před 5 roky. Docela byl i klid až na nějaké hádky,které,ale vždy po pár týdnech utichly, ale posledního půl roku týrá psychicky všechny kolem sebe,na něj řve sprostě i před bratrem,kterému je 11 a ještě tam bydlí sestra,která se údajně podle matky zastává otce a ty nadávky tu nebudu zveřejňovat, co matka tituluje jak na otce tak na sestru.Vše slyší bratr, matka už má ten bláznovský smích. Chtěla bych se zeptat,jak ji dostat k doktorovi,i když ona nechce,ale je to opravdu potřeba,nebo se zblázníme s ní všici. Děkuji
09.04.2014 - Odpověd
Dobrý den,
je mi líto, že doma zažíváte těžkou atmosféru ve vztazích. Vážím si toho, že se snažíte tuto situaci posunout dobrým směrem.
Ráda bych Vás povzbudila, abyste se nebála o reakcích Vaší matky promluvit s někým dalším, kdo by Vás podržel. Nevím, kolik Vám je let a jaké máte možnosti. Možná jste na otevřený rozhovor s Vaší matkou ještě moc mladá. A tak by bylo dobré, kdybyste měla v rodině nebo mezi známými někoho dospělého, komu byste se mohla ohledně trápení s Vaší matkou svěřit a kdo by s ní mohl promluvit a třeba jí pomoci změnit přístup k ostatním. Pro popovídání si o Vaší těžké situaci a hledání odpovědi, jak dál, můžete využít např. i některou linku důvěry.
Co se týká Vašeho dotazu, jak matku přesvědčit, aby šla k doktorovi, myslím, že by Vám více mohl poradit přímo nějaký odborný lékař. Možná by stačilo do ambulance zavolat a poradit se po telefonu. V každém případě, kdybyste ještě potřebovala, můžete se ozvat znovu, nebo napsat či zavolat přímo do naší poradny.
Moc přeji, ať se do Vaší rodiny opět brzy vrátí klid a vzájemné porozumění.

Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím
05.04.2014 -
Dobrý den, prosím o radu. Nemůžu se srovnat se svým těhotenstvím. Mám dvě děti ve věku 12,5 a 9let.Hodného a pracovitého manžela. Je ale ode mne o 25let starší.Na podzim jsem měla zamlklé těhotenství. Poté jsem neplánovaně otěhotněla přes antikoncepci.Jsem v 19 týdnu. Manžel se na miminko moc těší. Já mám také rada děti, ale provází mě úzkosti a obavy jestli zvládnu další dítě. Propadám depresím, nemohu spát a nevím co mám dělat. Chodím k psychologovi. Vím, že si mám utřídit myšlenky v sobě. Jsou dny, kdy mám pocit, že už nemohu dál. Taky je vidět, že mého manžela mé psychické stavy už unavují. Nevím jak dál. Jak je správné se zachovat???Mám obavy, že situaci nezvládnu a provedu něco??? Napadají mě myšlenky, že tady na světě nemám co dělat, když se nedokážu postavit životu čelem.
Děkuji za odpověď.

09.04.2014 - Odpověd
Dobrý den,
je dobře, že navštěvujete psychologa a svoji krizi řešíte. Váš problém není ojedinělý. Prožívá ho dnes víc maminek. Kdo z nás se umí hned postavit „životu čelem“, jak píšete? V důležitých věcech je moudré si dát čas na hledání. Až se najdete, až si uskládáte, co, proč a jak chcete, úzkosti zmizí.
V čem konkrétně spočívají Vaše obavy z nezvládnutí třetího dítěte? Máte strach z těhotenství, porodu…? Že dítě neuživíte, dobře nevychováte…? Problémy se dají řešit, když se pojmenují, aby se vědělo, jak pomoci. Realita je často úplně jiná, než si ji ve svých pocitech a strachu vytvoříme.
V naší Poradně Cesta těhotenstvím pomáháme maminkám, které řeší podobné starosti jako Vy. Pokud budete mít zájem si ještě popovídat o Vaší situaci a dozvědět se více, můžete nás kontaktovat na tel. č. 605 32 92 32, nebo na e-mailu: poradna@dlanzivotu.cz, anebo, máte-li možnost, můžete si domluvit osobní konzultaci.
Přeji odvahu vykročit z úzkostných přemítání a hloubání k reálným postojům a činům.

Marie Glogarová
dula a kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
25.03.2014 -
Dobrý den,
jedná se o situaci mojí matky, je jí 45 let pracovala jako kuchařka, pradlena nebo uklízečka, má 9letou dcerou(moji sestru), manžela jenž absolutně neplní svojí roli (a který pouze platí nájem)dlouhodobě nemá práci, což přičítá tomu, že se nemá kdo starat o sestru a nemá jak skloubit práci a péči o dítě. Doma kouká na svého manžela a užírá se jím. Myslím si, že ji myšlenky na něj brzdí, jak je neschopný atd. Před rokem jsem jí nabízela společné bydlení, kdyby od něj odešla a to odmítla. Nevím, jak bych jí měla pomoci. Už jsem na ní hodně nepříjemná, protože mě to také unavuje a zdá se mi, že ať přijdu s čímkoliv, všechno je špatně. Co by měla dělat? Peníze nemá, sestra by odchod z domova velice špatně snášela. Já bych jí mohla přispět několika tisíci měsíčně. Na pracovním úřadě je, ale podporu nemá.

Děkuji za Váš čas a radu. Irena.
31.03.2014 - Odpověd
Dobrý den, paní Ireno,
vážím si vaší snahy pomoci vaší matce. Rozumím tomu, že vás trápí, že není se svým manželem šťastná, a chtěla byste to změnit. Je pěkné, že jí nabízíte podporu a že ví, že kdyby chtěla pomoci, může se na vás obrátit.
Ovšem aby vaše pomoc mohla být účinnější, myslím si, že je zároveň potřeba, abyste dovedla vyčkat, až o ni vaše matka bude stát. Každý může změnit především sám sebe, a pak se může třeba začít měnit i okolí, ve kterém žije. Tedy například pokud vaše matka uvidí, že vy jste šťastná, začne třeba pátrat po tom, odkud toto vaše štěstí pramení a jak se k němu dostat. Možná si s vámi bude chtít více povídat i o svém životě, když uvidí, že k ní přistupujete spíše partnersky, s respektem k jejímu vlastnímu rozhodování. Stejně tak by se vám mohla více otevřít i vaše sestra, pokud by viděla, že má ve vás dobrou kamarádku, která jí rozumí. A třeba by pak chtěla být s vámi častěji.
Myslím si také, že by vaší matce mohla pomoci konzultace s odborníkem v manželské poradně, pokud by o to stála. Během odborné konzultace se dá na leccos přijít, i na to, jestli a jak je možné vztah s druhým nějak oživit. A když v rodině vyrůstá dítě, určitě stojí za to hledat všechny způsoby, které by pomohly rodinu zachovat úplnou a funkční. Ohledně zjištění možností dalších příjmů a státní pomoci se může vaše matka obrátit na sociální pracovnici v některé občanské poradně (www.obcanskeporadny.cz). Pokud ani tyto nabídky od vás matka nepřijme, můžete ještě vy sama zkusit svou situaci probrat s odborníkem, abyste se lépe zorientovala v tom, jakou ve vaší rodině můžete mít roli a co můžete změnit vy sama.
Zdravím Vás.

Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím
05.03.2014 -
Dobrý podvečer přeji,
řeším teď v sobě velké trápení.Mám 16 letou dceru,kterou jsem vychovala sama.Prošly jsme spolu hodně těžkými životními etapami.Předposlední vztah jsem si pěkně vypapkala.Musela jsem se vrátit k rodičům a požádat o oddlužení.Mám pořád pocit,že mě každý zneužívá.Rodičům platím normální nájem jako kdybych bydlela u cizích,vše za ně vyřizuji atd.I když mám ještě 2 bratry tak vše leží na mých bedrech.Nyní po delší době jsem se znovu zakoukala.Jenže tento muž byl ženatý,ale v rozvodovém řízení.A nyní k mému problému,proč vlastně píši.V té době co jsme se seznámili,bydlel ještě s manželkou a se svou dcerou 9 let.Pracuje jako lodník.Jezdí vždy na tři týdny na loď a pak je tři týdny doma.Asi po měsíci jsem se s rodiči domluvila,že bude bydlet u mě.Navýšili mi samozdřejmě nájem.Ale asi to byla chyba,že jsem to udělala.Vždy jsem stála po jeho boku,ať řešil rozvod nebo zdravotní a psychické problémy.Lhal mi hned od začátku,psal si s ženami svých kamarádů.Lustroval mě na internetu zda nejsem někde zaregistrovaná,vyptával se lidí kolem mě,místo aby se mě zeptal.Já žiji i s dcerou z životního minima,ale já si umím poradit,chodím na brigády a ještě si přivydělávám jako masérka.Ušetřila jsem si na auto atd.Přítel asi vydělá hodně,ale i když mi dá na nájem tak mi to je poté vyčteno.Když je tři týdny doma tak neustále sedí na internetu nebo jsou přednější jeho koníčci a kamarádi.Pořád mění názory.Už je podruhé rozveden a neumí si přiznat chybu.Pořád jen nadává na svou bývalou a na její rodiče atd.Je mi to nepříjemné a i několikrát jsem mu to řekla.Při své poslední ženě si nekoupil ani ponožky,co je semnou si koupil nové auto,nový telefon,začal se hezky strojit atd.Přijde mi,že si myslí,že jsem soběstačná a nepotřebuji žádnou pomoc.Strašně mě to mrzí a připadám si jako pipka.Dostal peníze na byt a říkal,že nechce stagnovat.Byt jsme vybrali a já to vše vyřídila.Neslyšela jsem ani děkuji.Byt jsme měli jet převzít a on mi říká,že ho převezme s bratrem.Další rána.Teď že se bude rekonstruovat,ale já již nevím co si myslet.Jsme spolu kousek přes rok,ale neznám ani jeho rodinu,neznám jeho děti,protože by se to mohli dozvědět bývalé přítelkyně.Přijde mi,že se za mě stydí.Tento vztah mě hodně vysiluje a vím na 100%,že to zvládnu sama,ale nevím jak mu to říct.Již jsem mu to několikrát vysvětlila,ale bez úspěchu.Neustále se mě snaží srážet,ale nakonec to uhraje jako,že je to sranda.Nyní ještě k tomu studuji dálkově zdravotní školu.Když tu není jsem jak anděl co může lítat...a hlavně mohu bez výčitek jít třeba ke kamarádce na kávu,když je doma,tak nesmím vlastně nic,protože všude roztahuji nohy,jak on říká.Děkuji za případnou radu.Nějak se v sobě nevyznám.
07.03.2014 - Odpověd
Dobrý den,
je to určitě těžké, když zjišťujete, že muž, do kterého jste vkládala své naděje, Vás zklamal, a poznáváte, že jeho pravá tvář je jiná, než jakou jste si ji vysnila, když jste se poznali. Píšete, že se v sobě nevyznáte. Je přirozené, že ve Vaší situaci prožíváte rozčarování a rozporuplné pocity. Je dobře, že o všem přemýšlíte, snažíte se vyjádřit, co prožíváte, mluvíte o tom s partnerem, s druhými. Ale pokud se přesto dlouhodobě nemůžete vyrovnat se svým prožíváním, opakovaně se necháváte zneužívat a nevíte si rady, jak se proti tomu bránit, mohla by Vám pomoci osobní konzultace s psychologem např. v poradně pro partnerské vztahy anebo nějaká vhodná terapie.
Přeji hodně sil a odvahy ke změně k lepšímu.

Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím
22.02.2014 -
Dobrý den,
existuje prosím něco jako nechuť k pohlavnímu styku s partnerem po oplodnění? Kdy tělo přestane mít zájem o sex a dokonce je mu každý dotek protivný? Lze z této reakce těla poznat, kdo ze dvou potencionálních otců je ten pravý :-)?
25.02.2014 - Odpověd
Dobrý den,
Vaše otázky mohou mít hlubší příčiny a těžko je odhadovat takto na dálku. Myslím, že k nalezení odpovědi ohledně příčiny Vašeho momentálního odporu ke styku s partnerem by Vám spíše pomohla osobní konzultace s odborníkem např. v sexuologické poradně. Kdybyste potřebovala informace ohledně těhotenství, můžete kontaktovat také naši poradnu Cesta těhotenstvím (e-mail: poradna@dlanzivotu.cz, tel: 605 32 92 32).
S pozdravem

Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím
30.01.2014 -
Dobrý den.
Chtěla by jsem nějakou radu. Rozešli jsme se s přítelem před čtvrt rokem. Byli jsme spolu 6 let. Přes ty 3 měsíce jsme se spolu scházeli jako by jsme byli zase spolu, ale on si našel přítelkyni o který jsem se dozvěděla od ostatních lidí nakonec potvrdil že se slečnou opravdu něco má ale neřekl přímo že spolu chodí. Každý den co jsme se scházeli tak říkal jak mě pořád miluje,že mu chybim a chtěl by být zase semnou ale pořád říkal že semnou být nemůže. Nakonec se přiznal že se slečnou opravdu chodí. Nevim jak jse stim mám vyrovnat a jak na něj přestat myslet,když jsme se ještě minulý týden scházeli a vypadalo to nadějně že by jsme spolu zase byli.
31.01.2014 - Odpověd
Dobrý den,
ve svém dotazu popisujete citlivé a bolestivé téma rozchodu a nevěry partnera. Nebývá snadné tyto situace zvládnout a nejtěžší je asi vydržet prvních pár týdnů, než odezní ty nejsilnější pocity překvapení, zklamání...
Jestliže namáte sílu se s tím vyrovnat sama, můžete vyhledat podporu v některé poradně zaměřené na partnerské vztahy anebo v rámci konzultace s psychologem. Existují také možnosti webového poradenství (např. poradna Holky v nesnázích na www.prozeny.cz), ovšem účinnější bývá pomoc prostřednictvím osobního rozhovoru.
Přeji hodně sil a trpělivosti i otevřenost k novým příležitostem.

Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím
26.01.2014 -
Dobry den,
chci se zeptat na vec, o ktere uz leta premyslim. Premyslela jsem o ni jeste nez jsem vubec mela deti, vzdycky jsem vedela, ze deti chci. Je mi 25 let, jsem vdana, manzelovi je 40, mame spolu 2 deti 3lete a 4mesicni. Oba jsme vysokoskolaci, manzel je vedec a ja mam vlastni firmu, takze jsme hodne dobre zajisteni - v pohledu prumernych lidi jsme hodne bohati. Jinymi slovy v zivote jsme meli stesti - presto jsme si pozici ve ktere jsme museli vydrit a nemame ji jen diky stestene! jeste nez jsem ale mela prvni dite, tak jsem premyslela o adopci nebo pestounstvi, citim to tak nejak jako neco, co bych mela udelat, nekomu pomoct, protoze mne bylo umozneno´mit se tak dobre jak se mam a byt v te pozici, ktere jsem ,protoze to neni samozrejmost, co vsechno mam. Nicmene jsem se setkala s reakcemi typu, proc chci adoptovat nebo byt pestounem kdyz mohu mit vlastni deti. A to i ze strany uredniku na socialce. Nyni mam dve deti, vsechno je fajn, oba se narodili cisarem, normalne rodit nemohu a rikam si, rada bych mela behem 1 az 2 let treti dite, ale nemam proste potrebu aby bylo biologicky moje. Zkratka si rikam, proc se dal rozmnozovat, kdyz je ve svete tolik potrebnych deti. Premyslela jsem o adopci z Afriky, protoze tam deti umiraji hlady. Ale okoli rika, ze ty deti se narodily tam a mely by tam zustat, lepe bych pry udelala kdybych si adoptovala nejake bile dite a to cerne treba financne podporovala pomoci mezinarodnich projektu, ze bych to dite vytrhla z jeho prostredi, ale ze uplne nejlepe bych udelala, kdybych i to treti dite mela vlastni. Je to opravdu divne, kdyz mi staci dve vlastni deti a treti by mohlo byt cizi? A treba cerne z Afriky nebo zlute z Indie? Mne by ta barva nevadila. S manzelem jsme o tom mluvili, manzel si nepreje pestounstvi, protoze by chtel, aby vsechny deti byly nase a mely stejna prava a podminky v rodine bez kontrol od socialky, ale adopce je dle nej dobrym resenim. Africke dite by mu nevadilo, i kdyz spise premyslel o asijskem, jen mi rika, ze i kdyz to jedno zachranime, ze stejne svet nespasime. Svet sice nespasime, ale kdyz jednomu pomohu, myslim, ze je to hodne, kdyby to udelal kazdy, zilo by se na svete jinak - lepe. Myslite si ze je lepsi adopce deti ze stejneho kontinentu? a ze nemam pravo brat dite z jeho domova? - pro me barva neni dulezita, a pripada mi ze africke nebo asijske deti jsou potrebnejsi nez ty evropske v detskych domovech, protoze umiraji hlady. Dalsi ma otazka je: nyni jsou mladsimu synovi 4 mesice a je cas myslet na antikoncepci. Nikdy jsem zadnou nebrala (pripada mi to spatne davat do sebe hormony), ale myslim ze bych s tim mela zacit, kdyz uz ted zadne vlastni dite v nejblizsi dobe (pripadne vubec nikdy) mit nebudu. Existuji i nejake ke zdravi setrne metody (krome kondomu, to mi, priznam se, pripada vyslovene hnusne!) nez hormonalni antikoncepce? V nejakem internetovem rozhovoru jsem cetla, o nejake metode, kterou popisovala pani Glogarova, a kde neni treba uzivat hormony, nanestesti si nemapatuji, kde tento text byl uverejnen a jaky byl presne jeho obsah. velmi by me to zajimalo, gynekolog mi doporucil klasiku - prasky nebo Kondom... Ani jedno nepovazuji za prijatelne. Dekuji za odpoved a jsem s pozdravem. Natalie
31.01.2014 - Odpověd
Dobrý den,
děkujeme za vaše povzbudivé psaní. Povzbudivé v tom, že je plné úcty k přirozenému řádu lidského života, otevřenosti a hledání toho, jak pomoci, kde je to nejvíce potřeba.
Při vašem hledání ohledně adopce dětí, je důležité to, že o adopci stojíte s manželem oba dva. Je obdivuhodné, že si v dnešní době uvědomujete, že máte prostor přijmout nejen své vlastní děti, ale nabídnout domov i jiným dětem, které nemají svou vlastní fungující rodinu.
Přemýšlíte, jestli je potřebnější adoptovat hladovějící děti z chudých zemí než od nás. To je velmi těžké posoudit. Jaký hlad je větší: hlad po jídle anebo hlad po vztahovém zázemí rodiny, které (jak uvádějí mnozí psychologové jako např. významný odborník v této oblasti pan Zdeněk Matějček) je pro zdravý vývoj dítěte téměř nepostradatelné? Podstatnou roli v naplňování toho druhého „hladu“ má podle mne také porozumění prostředí, v němž se to či ono dítě narodilo. A to se asi logicky bude dařit snáz, pokud jde o dítě, které pochází z našeho prostředí (a ještě lépe, pokud to je vaše vlastní dítě, s vaší genetickou výbavou a s vaší možností ovlivňovat už před jeho narozením), než u dětí jiného etnika. Tím nechci říct, že je adopce dětí z jiného kontinentu lepší nebo horší, ale spíše rozvíjím vaši myšlenku, co vše s takovým krokem může souviset. Ať pomůžete jednomu nebo druhému dítěti, vždy je to hodně, jak píšete, a to i když svět nespasíte (a to ani není v silách jednoho člověka).
Píšete, že už jste ve věci adopce a pěstounství jednala s úřady. Nevím, nakolik jste při tom měla možnost získat kontakty na další instituce, které se adopcí a pěstounstvím zabývají. Kdybyste potřebovala pomoci s vyhledáním kontaktů, ozvěte se ještě. Také myslím, že by vám mohlo ve vašem hledání více napovědět setkání s rodinami, které vychovávají adoptované děti nebo děti v pěstounské péči. Existují i kluby pro pěstouny a adoptivní rodiče. Každopádně vám oběma fandíme ve vaší odhodlanosti přijmout za své jakékoli dítě, které to bude potřebovat.

Co se týká další části vašeho dotazu ohledně antikoncepce a přirozených metod plánování rodičovství, rovněž bychom vám chtěly s kolegyní poděkovat za váš zdravý a logický úsudek. Je povzbuzující vidět, že existují mladí lidé, kteří přemýšlejí, a není jim jedno, co se děje s jejich tělem a zdravím.
Máte pravdu, hormonální antikoncepce (dále HA) není přirozená a skutečně její užívání s sebou nese mnohá rizika. Přesto, že to tak na první pohled nevypadá, užívání hormonů není bez následků. Hormony mají vliv na celý organismus, ovlivňují nejrůznější mechanismy a pochody v našem těle a s tím souvisí i množství vedlejších účinků, které způsobují. Hormonální antikoncepce v našem těle brzdí jeho přirozené pochody a navozuje umělé. Tak je možné např. manipulovat s měsíčním krvácením, které však v tomto případě není menstruací, ale pseudomenstruací. Každá „umělina“ má nějaké dopady na náš organismus, proto doporučujeme zajímat se i o to, jaké mohou být. Je možné se o nich dočíst i popovídat na různých webech o této problematice, např. v poradnách (Poradna Cesta těhotenstvím, Cenap – Poradna pro ženy a dívky, Aqua vitae). HA se stala byznysem. Už sám fakt, že názory na její užívání jsou protichůdné, svědčí o tom, že tu cosi není v pořádku, že je tady něco neprůhledné, nejasné…
Existuje však jiná spolehlivá varianta. Je založena na pravém opaku HA, její spolehlivost je však s HA srovnatelná. Jedná se o tzv. symptotermální metodu (STM). Pomocí jednoduše sledovatelných příznaků vaší plodnosti dokáže určit dobu, kdy je a kdy není možné otěhotnět. Naučit se používat STM zabere trochu více času, než spolknout pilulku, přesto její pozitiva HA předčí. Respektuje přirozené pochody ve vašem těle, je zcela neškodná a bez vedlejších účinků, umožňuje vám a vašemu partnerovi více porozumět vaší společné plodnosti a vede lidi k tomu, že si více váží jeden druhého, vzájemného zdraví i okamžiků vzájemného obdarování při pohlavním styku. A tato metoda má ještě jedno velké plus. Včas může odhalit problémy týkající se lidské plodnosti.
Pokud byste měla zájem o více informací o přirozeném plánování rodičovství, můžete si domluvit bezplatnou konzultaci v naší poradně (Poradna Cesta těhotenstvím, Českobratrská 13, Ostrava). Pokud nejste z okolí Ostravy, můžete své dotazy řešit i telefonicky na našem čísle: 605 32 92 32 (úterý a středa 10h – 17h) či e-mailové adrese: poradna@dlanzivotu.cz.

Z Poradny Cesta těhotenstvím vás zdraví
Iva Křenková a Marie Glogarová
pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím

22.01.2014 -
Dobry den,prosim vas o radu.Jsem v zoufale situaci s manzelem.Mame dve spolecne deti a dve jeho s prvniho manzelstvi.Starsi jsou v puberte 14 a 15 let.Manzel si je vzal po te co jeho byvala nezvladala vychovu jelikoz se zapletla do kradezi,mozna i drog a prostituce.Vychovavame je jiz osmim rokem.Nez si je vzal prozily jsme kryzi.Nasel si milenku,po pul roce se vratil a na to konto jsme se vzali,rikal ze se mi tim chce castecne i omluvit ze mne a deti miluje a mrzi ho co udelal.Je to sedm let a je to tu znovu.Mezi tim jsme stihli dostavit baracek,doplatit dluhy z jeho predesleho manzelstvi,podnikame v oblasti rekreacniho ubytovani,nemame se nejak spatne.Jenze nas to stalo spousty casu nervu a vseho co si dovedete predstavit.A naukor toho jsme ale zapomneli sami na sebe.Malo kdy jsme mnely cas na to co manzele delaji.Rekl mi ze neni stastny.Ze resime jen problemy,deti,barak,praci,ze se jinak nedokazeme o nicem jinem bavit.Kolikrat jsem se ptala co se deje jenze on je takovy ze o tom neumi mluvit.Minuli patek mi to rekl,zhroutila jsem se.Proc ted kdyz uz nam deti odrustaji a mohly by jsme konecne prozivat spolecne chvile i bez nich.Jsem na uklidnujicich praskach,ale abych se mohla starat o deti a o podnik.Dnes jsme se dohodli ze se na nejakou dobu odstehuji ja hypoteku plati on.Ne daleko,s nasimi mladsimi detmi 7 a 9let.Souhlasil i s poradnou.Udivuje mne ze pokud neni stastny je schopen si to najit jinde,s vedomim ze tim ublizuje vsem i sobe.Je mi 35let,ji je co jsem zjistila 18,pokud je to ona,ale rikal ze ji znam a tak jsem si to dala dohromady,chodi k nam do hospudky nedavno se rozesla s klukem.Jsem zoufala,vedet to a nemoct ji konfrontovat osobne mne naprosto ubiji.Dokonce mezi prateli nasimi se tim netaji.Taky jsem nebyla uplne stastna,ale zvladala jsem to,s vedomim ze bude zas lip.Nedokazu zahodit vsechno jen kvuli nejake nahrazce stesti kterou ted ma.Mame se i prez to vsechno radi i mi to rika.Chci ho spet celeho,ne kvuli detem,ale kvuli tomu co jsme prozili,to mne presvedcilo o tom ze nikoho jineho nechci.Mnela jsem nabidky,jenze ja chlapum moc neverim,nejsem tip chvilkovych poblouzneni.Ted nevim jestli to co mne ceka bude mit nejaky smysl.Muj zivot se rozpada.Neumim na nej byt zla i kdyz vim ze prichazi od ni.Je to spatne.Chci ho spet,muj zivot bez nej nema vyznam.Je to jen jeho dalsi rozmar nevim.Prosim poradte,jak mam kazdy den vstavat s vedomim nejistoty.Predem dekuji za jakou koli radu
31.01.2014 - Odpověd
Dobrý den,
popisujete velmi náročnou situaci ve vztahu s manželem. Vážím si vašeho odhodlání zůstat manželovi věrná, přestože on teď ze vztahu s vámi „utíká“. Myslím, že i tento váš jednoznačný postoj může být pro vás i pro vaše děti jakýmsi zdrojem jistoty uprostřed zmatku, který teď zažíváte, a může i vašemu manželovi pomoci vrátit se zpátky.
Píšete, že vám manžel stále říká, že vás má rád, a souhlasil by s návštěvou poradny. To by mohlo znamenat, že i jemu stále na vašem vztahu záleží. Co tak mu zkusit ve vhodnou chvíli návštěvu manželské poradny nabídnout?
Popisujete také to, že manželova další nevěra může být důsledkem toho, že jste si v předchozích letech navzájem věnovali málo času pro rozvíjení vašeho vztahu. Cestou by tedy mohlo být zkusit se více zaměřit na to, jak váš vzájemný vztah oživit, jak manželovi nahradit, co mu v předchozích letech od vás chybělo. Myslím ale, že v současné situaci, kdy se pochopitelně cítíte manželovou nevěrou zraněná, by bylo lépe nechat si v tom pomoci nestranným odborníkem. Kdyby manžel neměl o společnou návštěvu poradny zájem, můžete tuto pomoc využít i sama, abyste si ujasnila, jak se k těmto událostem postavit, a mohla se s nimi lépe vyrovnat. Pak se vám snad bude snáz hledat, jak ho získat zpět, a budete moci vstávat do dalších dnů nikoli jen s vědomím nejistoty, ale i s nadějí.

Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím




13.01.2014 -
Dobrý den, mám velký problém s bydlením. Mám 10-mesicniho syna, já mám 20let, vychovávám ho sama u svých rodičů a u toho dodělávám dálkově školu. Moje matka mě už u sebe nechce a tak si mam okamžitě něco najít, ale otazka je..jak to udělat když pobíram pouze rodicovsky prispevek, který činí 3 800kč měsíčně. Nevím co mám dělat, vždyt ty peníze sotva stačí na živobytí.
14.01.2014 - Odpověd
Dobrý den,
chápu, že Vás situace s bydlením trápí, ale ráda bych Vás povzbudila, že existují možnosti řešení. Pokud budete bydlet se svým synem v samostatné domácnosti, mohla byste požádat ještě o dávky na bydlení.
Lépe by bylo, kdybyste svou situaci a možnosti ohledně bydlení probrala osobně. Můžete kontaktovat i kolegyni – sociální pracovnici, paní Pavlu Glogarovou, e-mail: glogarova@dlanzivotu.cz, tel: 733 125 261. Anebo se můžete obrátit na poradce v občanské poradně v místě Vašeho bydliště, kde můžete během bezplatné konzultace také získat potřebné informace o Vašich dalších možnostech bydlení a o dávkách, na které byste mohla mít nárok. Kontakty na občanské poradny najdete na adrese: www.obcanskeporadny.cz.
Hodně odvahy do dalšího hledání.

Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím
08.01.2014 -
Dobrý den, prosím Vás, přijímáte do azylového domu i nezletilé matky? Děkuji za odpověď.
08.01.2014 - Odpověd
Dobrý den,

do azylového domu, který provozuje naše společnost Dlaň životu, jsou přijímány těhotné ženy a matky až od 18 let věku. Ohledně dalších informací se můžete obrátit na vedoucí sociální pracovnici tohoto domu, paní Glogarovou (e-mail: glogarova@dlanzivotu.cz, tel.: 733 125 261).

S přáním všeho dobrého v novém roce

Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím


07.11.2013 -
Dobrý den,

prosím Vás jak se mám zbavit žárlení na svého muže? Začalo to tím, že nafotil svou kamarádku (se kterou se nestýká, pracovali spolu), nafotil jí dekold, zrovna jsme koupili nový foťák., fotky jsem mu našla na počítači, když to zjistil celý zblednul a nadával. od té doby mě to drží i když je to od srpna. Také mi vadí když mu jeho kolegyně 50 let, manželovi (36 let) píše kocourku, dýchala bych za tebe atd, každý den mu donáší do práce teplé jídlo to také nechápu proč, prý že ho má ráda, ale to přece není normální. Když se ho zeptám proč to dělá tak mi začne nadávat že jsem nenormální že bych se měla léčit atd. Opravdu jsem asi žárlivka histerická. Prostě já jsem třeba 14 dní v klidu a pak to zase všechno vytáhnu fotky co nafotil a že mu ta kolegyně nosí stále to jídlo. Co mám dělat, jsem zoufalá, trápím se. Budu ráda za každou radu. Děkuji moc Markéta
19.11.2013 - Odpověd
Dobrý den,
naše poradna se sice nezabývá psychologickým poradenstvím, ale můžeme Vám aspoň rámcově odpovědět.
Víte, žárlivost je hodně těžké zvládat. Ale dříve, než si začnete něco vyčítat, je možná dobré zamyslet se nad tím, zda je Vaše žárlivost zdravá nebo chorobná. Z Vašeho popisu situace mi to nepřijde, že byste to přeháněla. Spíše si myslím, že je Vaše reakce zdravá - nicméně to nechci tvrdit, protože jen Vy a Váš muž víte, zda je nebo není záležitost v pořádku. Máte oba jiný názor, jiný názor na jednu situaci by měli i odborníci. Takže bych doporučovala v klidu si sednout a říct si, co je a není pro oba přijatelné. Já si myslím, že žárlit na to, co popisujete, je normální. Nicméně směrodatné není až tak to, co cítíte, ale co s tím uděláte. Tedy říct si: ano, je to tak, jaká bude moje reakce v případě, že můj muž s tím nechce cokoliv dělat? A to může být Váš výchozí bod. Sdělit sama sobě, co s tím budu dělat, jak budu reagovat. A jít si za tím. Takový postoj nás postupně formuje, přestože dál budeme do svých emocí upadat.
No, a nakonec Vám přecejen přeji, abyste pro svého muže byla tou jedinou...

Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím
22.10.2013 -
Dobrý den ,

nevím co mám dělat .Nechci vyhodit syna díky tomu ,že můj přítel vysoké nároky,jak na mě tak i na něj .syn utekl od ještě od manžela k nám ,ale ted se vše vyhrocuje tak ,že přítel nestojí o to ,aby syn u nás bydlel.Měl nějaké problémy,vyřešili se,ale už mu nevěří a syn to vzdává a já jsm na prášcích .Nechci ztratit ani jednoho ,ale tak dál to prostě nejde.Přítel má jen jednu větu -pokud tu nebude bude nám líp ,já tomu nevěřím ,máme ted hodně těžké období ,nevím jak dál .Dáte mi alespon maličkou radu ......co dál ,jak se zachovat? Děkuji Saša
23.10.2013 - Odpověd
Dobrý den,Sašo,
z Vašeho dotazu cítím velkou touhu po smíření mezi Vaším synem a Vaším partnerem. Je přirozené, že Vám záleží na vztahu s oběma a chcete vyhovět každému z nich. Ovšem nedůvěra je těžká věc a často je potřeba dosti úsilí a nějaký ten čas, než se opět ztracená důvěra obnoví.
Ptáte se, co dělat, aby přítel znovu začal Vašemu synovi důvěřovat. Myslím, že i Vy v tom můžete mít významnou roli. V této on line poradně však bohužel není dostatečný prostor hledat, jak to udělat konkrétně. Bylo by třeba, abyste svou situaci mohla popsat v širších souvislostech (např. neuvádíte věk Vašeho syna – pokud je už dospělý, zásadním způsobem to posune celou Vaši situaci). K tomu můžete využít odbornou pomoc – např. osobní rozhovor v poradně pro rodinu a mezilidské vztahy v místě Vašeho bydliště (existují i bezplatné poradny) anebo na lince důvěry (kontakty najdete na: http://www.capld.cz/linky-duvery-cr).

S přáním šťastné cesty ke vzájemnému porozumění

Mgr. Iva Křenková
koordinátorka projektu Poradna Cesta těhotenstvím

10.02.2013 -
dobry den ,prosim vas co bych mela udelat abych se vam dostala dekuji
12.02.2013 - Odpověd
Dobrý den,

pokud se ptáte, jak se dostanete do naší Poradny Cesta těhotenstvím, můžete dojet ostravskou MHD. Nejbližší zastávka je trolejbusová (Husův sad), od které půjdete dále po Českobratrské ulici směrem k radnici. Po pravé straně za Husovým sadem uvidíte rohový dům (Českobratrská 13). Naše poradna se nachází v tomto domě v prvním patře. Najdete nás zde každé úterý a středu od 10h do 17h, ale na konzultaci je lépe se domluvit předem.

Těšíme se na Vaši návštěvu.

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
09.02.2013 -
Dobrý den,

prosím o pomoc jsem na dně...

S přítelem žijeme skoro rok, známe se delší dobu.. dali jsme se dohromady po jeho rozchodu s jednou slečnou.. Od rozchodu jsme o ní neslyšeli a ani se nestýkali (teďka víme proč).. V posledním měsíci vztahu otěhotněla a neřekla mu to a dítě si nechala (chápu ji) nicméně na Vánoce poslala jen MMS s fotkou z porodnice a že je to jeho dítě a zase ticho po pěšině.. teďka se ozvala ať počítá že mu přijde dopis.. Nevím co bude, nicméně můžeme se proti tomuto nějak bránit? Těhotenství nebylo plánované, antikoncepci brala tvrdila to přítelovi, ani se ho neobtěžovala informovat o svém stavu a najednou si klade nároky. Již jedno dítě má a také s otcem nežije. Vím že je to hnusné ale rozhodla se sama a neptala se na názor mého přítele a najednou se po roce ozve a chce něco ani nevíme co.. Lze nějak bojovat, ať že budeme s přítelem bojovat za to že to není jeho (to je také možnost) v rodném listě uveden není, a nebo je možnost že by jsme dítě dostali do péče my respektive otec a já mám nějaký nárok následovně jít na rodičovskou dovolenou a nebo je nutné aby jsme byli svoji. Prosím opravdu hodně o pomoc...
14.02.2013 - Odpověd
Dobrý den,
Váš dotaz by bylo lépe probrat osobně. Pro odpovědi na Vaše otázky týkající se určení otcovství dítěte nebo možnosti svěření dítěte do péče by bylo potřeba vědět více o okolnostech, které popisujete. Také by mohlo být užitečnější, kdybyste svou situaci konzultovali společně s Vaším přítelem. Můžete využít bezplatné konzultace např. v kterékoli občanské poradně v ČR (kontakt na poradnu nejbližší Vašemu bydlišti najdete na adrese www.obcanskeporadny.cz).
Přeji, ať společně najdete to nejlepší řešení pro všechny.
Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
08.01.2013 -
Dobrý den jsem v situaci takove ze jsem otehotnela ve 20 letech memu partnerovi je 22let a je presvedceny otom ze si chce jeste ten zivot uzit ale jelikoz jsem podstoupila uz jednu interupci nechci po druhe.. Tim ze neprerusim tehotenstvi me desi predstava ze partner me za to bude nenavidet.. Ale ja deti miluju a nedokazu jsi to predstavit po druhy. Co mám podle vás dělat nebo jak mu to vysvetlit aby se na me nezlobil nebo aspon ho to privedlo aby premyslel mam cas jen do patku se rozhodnout.
08.01.2013 - Odpověd
Dobrý den,
ráda bych Vám ve Vašem rozhodování pomohla, abyste v sobě našla sílu postavit se za to, co cítíte jako správné, i přes nesouhlas Vašeho partnera. Ztotožňuji se s odpovědí pro Vás od kolegyně v poradně Holky v nesnázích, která Vás zde odkázala.

Obdivuji Vás, jak bojujete o své miminko. Chápu, že je to pro Vás těžké, když se Váš partner s příchodem Vašeho dítěte neumí smířit. Jde teď však o to, abyste neudělala něco, co už pak nelze vrátit zpět (ukončení života dítěte) a čeho byste mohla později litovat. Abyste se nenechala natlačit do něčeho, co s Vámi nesouzní, jen kvůli momentálně odlišným představám Vašeho partnera. Jde o vážné rozhodnutí, na které potřebujete dost času. A jsou i jiná řešení neplánovaného těhotenství než jen potrat…

Pokud byste chtěla, můžete zavolat na naše tel. číslo: 605 32 92 32 a společně hledat řešení touto cestou. Pokud máte možnost, můžeme hledat odpovědi na Vaše otázky i při osobní konzultaci v naší poradně v Ostravě (úterý a středa od 10h do 17h).

Ptáte se, jak to partnerovi vysvětlit, aby o všem přemýšlel… Napadá mě, že také on potřebuje čas na přehodnocení svých představ o životě. Stalo se něco, s čím v současné době nepočítal, a teď neví, jak s tím poradit. Ale když si budete stát za svým přesvědčením, že si své dítě nenecháte vzít a postaráte se o něj, i když na to třeba budete nějakou dobu sama, může se mezitím postoj Vašeho partnera změnit. Také on může postupně dorůst k poznání, že dítě je dar, který si člověk nemůže jen tak naplánovat a který nemůže mít každý.

I přes partnerovo odmítání, nemusíte být ve Vašem hledání sama. Existují různé možnosti pomoci těhotným ženám v tísni (poradny pro těhotné maminky jako je např. ta naše nebo i jinde v ČR, azylové domy) a po narození dítěte existuje též možnost svěření dítěte do pěstounské péče, adopce… Je dost partnerských párů, které by chtěly mít děti, ale nemohou, a rády se ujmou dětí jiných. Avšak z toho, co píšete, nemám pocit, že byste o těchto posledních možnostech uvažovala.

Vše ještě můžeme probrat osobně. Budete-li chtít, ozvěte se.

Přeji hodně odvahy.

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím

25.10.2012 -
dobry den chtela bych se poradit co mam deal jsem s pritelem 4roky mame 8mesicni pemusku a ja jsem na materske dovolene pritel chodi do prace a ja jsem na vsechno ale uplne na vsechno sama na pemusku domacnost zviratka co mame proste na vse a kdyz si stezuji pritel mi odpovi ze chodi do prace co mam delat uz proste nemuzu rano vstavam s pemuskou uz v 5 koupeme se papame pak uklizim pak varim mezi tim se musim venovat pemusce a take pritel chce kafe snidani no proste tak trosku nemozne ale mozne nevim kde mam brat silu muzete mi poradit dekuji
01.11.2012 - Odpověd
Dobrý den,
nevím, jestli jsem dobře porozuměla vašemu psaní. Píšete o vaší osmiměsíční dcerušce? Pokud ano, ráda bych vás povzbudila k hledání společné dohody s vaším přítelem ohledně péče o domácnost i o vaši dcerku.
Chápu, že je to pro vás vyčerpávající, když jste na vše v domácnosti sama. Každý člověk potřebuje i nějaký čas pro sebe, kdy si může odpočinout a načerpat sílu. Napadá mě, jestli máte kolem sebe ještě jiné lidi, kteří by vás mohli v péči o vaši dcerku na chvilku vystřídat – babičku, tetu, kamarádku… Myslím, že by vám také prospělo, kdybyste si mohli s přítelem občas (třeba jednou za týden) dopřát chvíli jen pro vás dva a nějakou drobností si dát najevo, že vám na sobě navzájem záleží.
Dovedu si představit, že i váš přítel se může cítit unavený. Když přijde večer z práce domů, nemusí mít hned dost energie, aby řešil další starosti. Také potřebuje odpočinek, aby měl na druhý den zase sílu do své práce. Ve chvíli, kdy je unavený, není asi moc připraven vnímat vaše prosby. Možná by pak stálo za to najít si vhodnější okamžik pro rozhovor o vašich potřebách – třeba o víkendu, když má volno, nebo když má dobrou náladu. Pak možná bude přístupnější slyšet to, jak se cítíte a co byste konkrétně po něm potřebovala.

Přeji vám oběma zdárnou cestu ke šťastnému partnerství a rodičovství.

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
21.10.2012 -
Dobry veČer potŘebuji pomoc nebo aspon menší radu, mam přítele s kterym jsem pomalu 4 rok mam snim 2 děti, no ale on myslí jen a jen na sebe chodi do práce s práce dom, ale jeho cesta je na automaty, ikdyž přijde a ja se snim pak začnu hadat že co to děla jeho právo je ještě větši než moje a on se semnou nebavi., no prostě už nevim co mam dělat je mi z toho všeho špatně začina mě bolet žaludek ,začina se mi hnusit i ze stranky sexu proste ve všem co mam dělat děkuji za radu :-)
30.10.2012 - Odpověd
Dobrý den,
je dobře, že hledáte pomoc, když je situace ve vaší rodině dlouhodobě neúnosná. Tato atmosféra jistě nepůsobí dobře ani na vaše děti. A tak bych vám přála, aby se vaše situace brzy zklidnila a abyste opět našla chuť do života.
Pokud chcete nalézt cestu k obnově vašeho vztahu s přítelem, doporučila bych vám obrátit se osobně na některou rodinnou poradnu. Existují i bezplatné poradny, které najdete např. na: http://www.amrp.cz/joomla/index.php?option=com_content&view=article&id=64&Itemid=132 ). Zde byste mohla svou situaci prohovořit více do hloubky a nalézt tak vhodný způsob komunikace se svým přítelem.
Píšete, že váš partner má sklon trávit čas při hře na automatech. Nevím, jak je tento sklon silný, ale předpokládám, že tento návyk může přispívat také ke zhoršení finanční situace vaší rodiny. Pokud byste potřebovala pomoc v této oblasti či v dalších sociálních otázkách, můžete také využít bezplatných služeb občanských poraden v místě vašeho bydliště (www.obcanskeporadny.cz ).
Přeji odvahu k dalším krokům.

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
25.05.2012 -
Dobrý den, potřebuju pomoct, nebo aspon menší radu.Mám přítele a jsem s ním 3 a půl roku. Nicmeně jsem před půl rokem poznala jednoho kluka, stali se znás dobří kamarádi, ale jednou jsme se opili a vyspali jsme se spolu. asi před 2 měsíci a od te doby to trvá. A asi jsem se do nej zamilovala a jelikož nám to spřítelem chvilku klape pak zase ne, pořád se myšlenkama upírám k tomu kamarádovi. Vím že on je do me taky zamilovany. Problém je že je miluju oba dva a nemůžu se rohdnout co dál. S přítelem spolu bydlíme znám jeho rodinu a je to už vážný vztah. Nedokážu si představit že bych ho opustila a ani nedokážu ukončit poměr. Je mi 21 let a nevím si rady co dál :( jsem z toho už unavená..
05.06.2012 - Odpověd
Dobrý den,
pokud hledáte odbornou pomoc, obraťte se prosím na poradnu zaměřenou na partnerské vztahy (existují i bezplatné internetové poradny). Můžete také požádat o konzultaci psychologa, který by Vám pomohl, ujasnit si, co je pro Vás ve vztahu nejdůležitější a o jaký vztah stojíte, a na základě toho se pak rozhodnout mezi oběma partnery pro jednoho z nich.

Přeji Vám odvahu ke správnému rozhodnutí.

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
20.02.2012 -
dobrý večer má 22 letá dcera porodila zdravé dítě které dala ihned k adpoci má přítele i zázemí s námi rodiči se odmítají o tom bavit nabídli jsme s manželem že mimčo vychováme jsou rezolutně proti zhroutil se mi celý svět nevim co mám dělat moje vnouče je i neni s manželem jsem i nedávno adoptovali dítě z dětského domova které u nás velice dobře prospívá jsem na dně stále brečim jak se s tim mám smířit žít
22.02.2012 - Odpověd
Dobrý den,

chápu, že Vás jednání Vaší dcery a ztráta Vašeho vnoučete trápí. Je od Vás hezké, že jste s manželem dceři a jejímu partnerovi nabídli možnost zázemí pro jejich dítě, a rozumím tomu, že je pro Vás bolestné, když Vaši nabídku odmítli.
Ptáte se, jak se s tím máte smířit. Možná by Vám pomohlo zkoušet obrátit pozornost od Vašeho trápení jinam, třeba k Vašemu dalšímu dítěti, o kterém píšete, ke vztahům a činnostem, které Vás naplňují a těší a které by Vás přenesly přes toto těžké období, než časem přebolí.
Pokud Vás Vaše trápení tíží natolik, že je pro Vás neúnosné ho zvládnout sama ani s podporou Vašich blízkých, můžete vyhledat odbornou psychologickou pomoc.

Přeji hodně sil.

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
28.01.2012 -
Dobrý den,


potřebuji nutně poradit. Partner věděl, že ze zdravotních důvodů po 10 letech vysazuji HA. Já jsem byla pro "nechat tomu volný průběh" a partnerovi jsem to řekla (zatím děti nemáme, jsme spolu 5 let, stavíme dům, vše ok)partner je váhavý typ proto sice nejásal ale začal o tom uvažovat. Před vánoci jsem na něj tlačila, kterou anitkoncepci tedy budeme dále používat, a on mi řekl že neví a je mu to jedno. Proto jsme mezi svátky cca 8 dní provozovali nechráněný sex přičemž chráněná jsem byla asi 4 dny a 3 následující ne. Měla jsem za to, že partner ví co dělá. Hned po svátcích jsem koupila ochranu. po 4 týdnech, před pár dny jsem zjistila že jsem těhotná. Partner vybuchnul že jsem to na něj narafičila, a že beztak tu antikoncepci neberu kdovíjak dlouho. Zcela mě šokoval.Vypukla hádka a já se sebrala a odjela k rodičům. Jsem velmi nešťastná. Je to 4 dny. Napsali jsme si pár sms zda si nechce promluvit. Řekl že potřebuje čas.Zvažuje zda se mnou chce být. Co mám dělat? Kam jít? Jak se chovat? Zůstanu sama? ...oběma nám je hodně přes 20
31.01.2012 - Odpověd
Dobrý den,

chápu, že Vás reakce Vašeho partnera překvapila, když jste mu řekla, že spolu čekáte dítě. Zřejmě na to nebyl připraven a nyní je pro něj těžké přijmout tuto skutečnost a nést za ni odpovědnost.
Ptáte se, co máte dělat. Myslím si, že jste některé možné kroky již naznačila ve svém psaní. Z toho, co píšete, mám pocit, že Vy sama o Vaše dítě stojíte a že byste chtěla, aby to takto vnímal i Váš partner. Rozumím tomu, že musí být pro Vás těžké vidět, jak se partner od Vašeho dítěte distancuje a jak teprve hledá svůj postoj k němu i k Vám, a čekat, než i on přijme to, že Vaše dítě je darem pro Vás oba.
Víte, dá se říci, že po letech užívání antikoncepce je početí dítěte pro mnohé problémem - a co by jiní za to dali, kdyby to šlo tak "hladce" jako u Vás dvou... Chci Vás tedy povzbudit v tom, že toto dítě je pro Vás každopádně dáreček :-). Reakce Vašeho partnera je věc druhá.
V situacích, kdy se muž, který věděl, že je tu reálná šance, že "jeho žena" otěhotní (neužívá antikoncepci), je navíc materiálně zajištěn a ve vztahu je "vše OK", jak píšete, se vždy znovu sama sebe ptám, KDE je ten důvod, proč štěstí a zázemí nenabídnout ještě někomu třetímu - malému a vlastně zcela nenáročnému. Odborníci ten důvod nazývají: sobectví.
Vy teď máte před sebou těžké dny čekání. Jsou těžké, vleklé, k nepřežití, v nejistotě. Někdy pomůže si říct: ano, je to těžké, mám s tím kus dřiny, ale vždycky existuje cesta dál a já jsem dost silná, abych to zvládla.
Vaším nejtěžším, ale i nejdůležitějším úkolem je nyní trpělivost. Máte čas, zkuste ho využít tvořivě. Nechat bolest jakoby stranou a zaměřit se na to, co máte ráda (i když Vás to netěší jako dřív) a těšit se z maličkostí (i když se Vám těžko hledají).
A také: nemusíte procházet tímto těžkým obdobím sama. Můžete se sdílet, hledat sama sebe, svá skrytá přání...
Pokud byste si chtěla o své situaci promluvit a hledat konkrétní řešení, můžete navštívit např. naši poradnu anebo napsat více na naši adresu poradna@dlanzivotu.cz. Své otázky ohledně těhotenství můžete prohovořit i s naší dulou. Mohu Vám také zaslat kontakt na poradnu pro těhotné ženy, která je blíže Vašemu bydlišti.

Tak když budete potřebovat, ozvěte se ještě. Jsme tady pro Vás.

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
19.01.2012 -
Dobrý den.Obracím se na vás,zda byste neporadili nebo aspoň neodkázali na koho se obrátit. Jedná se o pomoc při řešení bydliště,příspěvků na dítě. Přítelova dcera žije v Novém Jičínu v podnájmu-platí tam cca 7 000 kč/měs.,ale nejsem si jista,zda má nějakou smlouvu s vlastníkem. Trvalý pobyt má na pražském magistrátu. Má dítě, není vdaná,ale s otcem dítěte (4 roky) žije. Ona pracuje v N.Jičínu, má čistý příjem necelých 9 000 Kč. Přítel střídavě je bez práce nebo plat je dle jeho názoru nízký-ovšem dost často zůstává na nemocenské... Takže jsou s penězi na tom dost špatně. Dcera si však nezažádala ani o příspěvek na dítě,byť by to mělo být jen 500 Kč. Tvrdí,že na úřadu v N.Jičínu s ní nic nechcou řešit,že by musela jet na magistrát do Prahy,kde má pobyt. Pobyt jí prý také nechcou změnit z Prahy do Jičína,že to nejde.Zdá se mi to nepochopitelné, když má v N.Jičíně zaměstnání,dítě tam chodí do školky a žije tam s otcem dítěte!? Ona to jaksi vzdává,ale podle mne se to musí začít řešit,jen čím začít. Zda by mohla mít nárok třeba i na jiný příspěvek apod. Také zda má nárok požádat o obecní byt v N.Jičínu,pravda není zaručeno,že ho dostane. Ale jako základ vidím mít řádné trvalé bydliště. Prosím,poradíte? Děkuji Sylva
24.01.2012 - Odpověd
Dobrý den,

Váš dotaz by Vám mohla zodpovědět sociální pracovnice. V naší poradně se však zaměřujeme na prorodinné aktivity a neposkytujeme sociální poradenství.
O radu ohledně záležitosti dcery Vašeho přítele můžete požádat například některou občanskou poradnu v místě Vašeho bydliště (kontakty na občanské poradny naleznete na adrese: http://www.obcanskeporadny.cz). Tyto poradny bezplatně poskytují sociální poradenství na území celé ČR.

Přeji pěkný den.

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím

07.01.2012 -
Dobry den




Mam problem se svim chlapem a uz to nezvladam.Zname se 15let mame 2 deti. Ze zacatku naseho vztahu me mlatil pak prestal stim jsem si nak poradila.Ale nezapomela. Ted my byl neverny 2 s jinyma ženskyma a stou třeti.To byl s neteri.A nemužu to hodit za hlavu.Ted my nasly velkou cystu v hlave a neni to nejlepsi.Muj chlap se do ted neomluvyl a dela jako kdyz za to mohu ja.Chtela jsem aby se zacal zajimat o me a deti tak si coura a pije a ponizuje me dal s jeho pritelkynemy. Navrhla jsem mu at odejde. On my odpovedel kam asi ma jit kdyz nema kam.Mam nake Chyby ale vždy když mel potize tak jsem zanim stala ale naopak to neni.Mam pocit ze porad brecim ale ja jsem ho prosila at se zmeni ze jsou vsude problemy.Ani sex nemame.Tak jsem premyslela ze ho podvedu bud se trosku zmeni a nebo pujde. Je toho vice ale to nejhorsi jsem napsala. Prosim o vasi radu. Děkuji moc
10.01.2012 - Odpověd
Dobrý den,

je dobře, že hledáte pomoc ve své situaci, která je podle Vašeho psaní jistě velmi náročná pro Vás i pro Vaše děti.
Ptáte se na radu. V naší poradně se však věnujeme jiné tématice (těhotenství, porod, podpora matek s malými dětmi). Proto prosím kontaktujte webovou poradnu zaměřenou spíše na partnerské vztahy, pokud hledáte radu touto cestou (např. poradnu Holky v nesnázích na www.prozeny.cz). Anebo můžete vyhledat pomoc v některé poradně pro rodinu, manželství a partnerské vztahy v místě Vašeho bydliště (existují i bezplatné poradny), kde byste při osobních konzultacích s podporou odborníka mohla hledat pro Vás všechny to nejlepší řešení.

Přeji, ať se Vám to brzy podaří.

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
14.08.2011 -
Dobrý den,


můj dotaz bude asi podobný mnoha zde řešeným a zveřejněným, ale stějně se potřebuju zeptat, protože si nevím rady. Ano také jsem se rozešla s přítelem (už mi to zní jako klišé, přesto nevím, i po přečtení mnoha rad, co si počít). Je mi sice teprve 22 ( a zde slyším dovětek rad prvních, jsi mladá život máš před sebou...ale když nevím jak si ho užít??), od 15 let jsem chodila z jedním chlapcem. Tento vztah skončil před necelými dvěmi lety a byl provázen nesnášenlivostí mého otce k mému příteli ( kdykoli ho jen spatřil neodpustil si zlé pohledy minimálně krutými urážkami konče. Byl to ovšem hodný, milý kluk, naprosto normální, nepil, nekouřil, zajímal s o mě, často mi nosil dárky, zdálo by se téměř ideál, takže nesnášenlivost otce asi z důvodu žárlivosti a představ někoho lepšího pro mou osobu, netuším. Protože mám mylím opravdu silný citový vztah s otcem, nedělala mi celková situace dobře psychicky, což končilo více či méně ostrými hádkami s přítelem, doprošování se ať mě nechá, že chci mít klid od všeho, kdy jsem ho také bezdůvodně urážela či drobným sebepoškozováním (opravdu jen několikrát a neznatelně). Přesto přeze všechno mě měl rád, ale opravdu tolik let to vydržet nemohl a mé krutosti se mu vryli do paměti a vztah skončil z jeho strany po několika měsíčních nesmyslných nepřetržitých hádkách. PO skončení jsem si oddechla a byla opravdu ráda a dnes již k němu skutečně nic necítím. ( Zůstal však nulový okruh přatel a mírně špatné vztahy v rodině) Před koncem tohoto vztahu jsme se ovšem zapletla se svým nejlepším kamarádem. Nejprve to byl pouze oboustranný velmi dobrý vztah kamarádů do postele. Z mé strany jsem si však po rozchodu dovolila se do něj zamilovat. ( On se také zhruba ve stejnou dobu rozešel s přítelkyní, hlavně kvůli odcizení a nulovému sexuálnímu životu, který si kompenzoval u mě.) Oba chodíme však do stejné školy, máme stejný okruh přátel. Začali jsme se vídat častěji, někdy až enormě několik dní vkuse 24 hodin denně, rušil kvůli chvilkám se mnou i pozvánky svých přátel na schůzky, bylo mu se mnou dobře. Téměř idilka. Obou nám to vyhovovalo, měli jsme si stále co řici a myslím, že jsme oba byli celkem štastní jistou dobu. Náš "vztah nevztah" byl však před všemi ostaními tajemstvím a stále tak zůstává, na veřejnosti neprojevuje ani minimální známku intimností. Po několika měsících (kdy asi vytušil mé city) se však přestal i v době kdy jsme byli sami dva projevovat jakékoli intimnosti, začal se oddalovat, zůstala čistě jen "postel" (chvílemi jsem si přišla jako holka z bordelu....) ale jako kamarádi jsem si měli stále co řici. Avšak z mé strany sjem to chtěla posunout někam dál,situace mě tížila, vyjádřila jsem své city i když jsem věděla, že on je nejspíš neopětuje. Skutečně mi řekl, že mě rád nemá a že mu vyhovuje situace jaká je. To se stalo již před více než rokem a já stále tápu a nevím co si počít. První moji chybou určitě je že jsme stále kamarádi s výhodami. Což si uvědomuji jako obrovskou chybu a chápu, že to bych měla jako první změnit. Avšak navštěvujeme stejnou školu a stále se v podstatě musíme vídat (stejní přátelé) celé dny v kuse a z mé strany je těžké odolat, když mě chce (a já chci samozřejmě jeho). Navíc jsme skvělí přátelé a máme si co říct a mohu se mu svěřovat se vším. Snažila jsem se změnit situaci několikrát, buď to skončilo chvilkovou mojí nenávistí, kterou jsem stejně dlouho nevydržela, když toho člověka musíte vídat a stále vás tak nějak chce (Nejen do postele, osobní popovídání, večeře, společné učení, pomoc s prací do školy), tak se opět vrátí k silné lásce. Snažila jsem se mu říci a pořád mu říkám jak se cítím že je pro mě tíživé s ním být a nebýt. Když mi nějak ublíží okamžitě a většinou ne moc hezky mu to řeknu...Znám další radu omezit kontakt co nejméně a snažit se rozvíjet svůj osobní život. A zde mám právě další problém v mém začarovaném kruhu.Chápu, že jsem nejspíše emočně závislou osobou (avšak nepatřím k osobám které omezují druhé a jsou nějak ukrutně žárlivé, chlapec dělá spoustu věcí co ho baví se svými přáteli mezi nimiž je velká převaha žen. S těmi se i stýká často sám se spoustou z nich i často a rád drobně flirtuje a mě to skutečně nevadí. Vím a jsme si téměř stoprocentně jistá, že po dobu co jsme "spolu nespolu" neměl v posteli jinou.) Snažila jsem se a snažím se stýkat s jinými lidmi bez něho nebo trávit čas sama. Všechno je to však pro mě hrozným utrpením. Nejenže po celou dobu myslím na něj (v dobrém, co asi dělá a jak se má a tak.) Činnosti a to veškeré (sport, hudba, posezení s ostatními přáteli) mě vysoce nebaví, dost často tam se a koukám na hodiny kdy to skončí. takže netuším co dělat pro pobavení. Když jsem sama a nemám si ani s kým psát pro chvilkové pobavení tak mě uvnitř dusí ničím neutišitelný neklid, nervozita, pocit který mi naprosto drásá nervy a skutečně nevím jak se toho zbavit. Drásá mě také často pocit, že mě nikdo nechce, nemá rád, že nemám přátele a nikdo o mě nestojí a to i přesto, že obdžím sem tam lichotku na mou osobu. Těm já však již moc ani nevěřím. Problém je v tom, že navštěvuji čistě chlapeckou školu, Mý přátele jsou až na jedinou slečnu samý chlapci (z hodně starých přátelstvích mám ještě pár slečen, ale postupně zjištuji že si s nimi přestávám mít co říci a nechci se s nimi bavit. A se slečnami obecně si přestávám naprosto rozumět až na vyjímky...) Chlapci často baví o holkách a hodnotí je a tak vidím jejich vzory. A také vím, že mezi námi v hovoru panuje poměrně dosti bujaré a vtipné "rýpání" a často jsou obecbě řečené lichotky za chvíli kompenzovány nepochvalným "rýpáním". Vím že je to myšleno v dobrém smyslu. Dokonce i vím a tuším, že jsem v v okruhu mých přátel poměrně oblíbená, avšak čistě jako kamarádka nikdy ne potenciální slečna. Přesto mě trápí myšlenky na neoblíbenost. Nové kontakty na přátele moc neumím navazovat, protože jsem vždy z počátku hodně tichá, nic neříkající prostě nemastná neslaná. Jednodušše nebaví mě jakkákoli činnost, jen "zaplácávám" čas, sama být nedokážu a nevím,jak se to naučit, když jsem nidky sama nebyla,nevidím na tom nic pozitivního, nenavidím to,vidiny jiného kluka mi přijdou mizivé, když vidím že v prostředí plném mužů se pro mě nenachází žádný a posledním dobou neslavím ani studijí úspěchy, v pracovní oblasti (mám občasnou brigádu také jen zaplácávám čas). Takže skutečně netuším pro co žít.Promin tě mi ten romám.....Možná je odpověď jednoduchá a já ji jen nevidím a jen jsem naprosto neschopná jen si stěžuji, vůbec se nechci snažit nebo si v tomto stavu možná libuji, ale orpavdu nevím......
26.08.2011 - Odpověd
Dobrý den,

děkuji za Vaši důvěru, se kterou se obracíte na naši poradnu. Naše poradna je však zaměřena více na podporu v otázkách týkajících se těhotenství, porodu a poporodního období (poskytujeme službu duly) a na rozvoj rodičovských kompetencí (nabízíme také metodu videotrénink interakcí a setkávání s programem pro těhotné a matky s dětmi).
Pokud hledáte v oblasti partnerských vztahů a životního nasměrování, jak o tom píšete ve svém dotazu, pomoc formou webového poradenství, můžete využít např. webovou poradnu Holky v nesnázích na www.prozeny.cz. Myslím si ale, že pokud se s Vaší situací trápíte dlouhodoběji a chcete ji řešit celistvěji, více by Vám mohly pomoci osobní konzultace s psychologem či psychoterapeurem.

Přeji, ať brzy naleznete tu správnou cestu dále.

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
10.07.2011 -
Dobrý den,




nejprve bych chtěla moc poděkovat za to, že vůbec existuje něco jako je právě tato poradna. Mám problém, který se se mnou vleče od 21 let. Dětství jsem neměla moc příjemné, vztah rodičů nebyl zrovna vzorným příkladem. Otec byl alkoholik, často celé dny nebýval doma a když se vracel, tak v podnapilém vztahu, nesčetněkrát jsem poslouchala hádky rodičů a křik. To vše skončilo, když otec v mých 9 letech utonul (kvůli alkoholu ). Musím podotknout, že jako otec byl vynikající, jako manžel však nikoli. Matka není ten typ, který dává své city najevo, takže jsem od ní nikdy nedostávala potřebnou lásku – tu mi dával otec.





Když zemřel, nesla jsem to těžce, což je pochopitelné. Moc mi chyběl. Už ve svých 14 letech jsem se zamilovala do kluka, který byl o 4 roky starší, uvázala jsem se na něj a musím přiznat, že mi nahrazoval i otce. Byli jsme spolu pět let a já ve vztahu trpěla, zahýbal, neměl pro mě pochopení, psychicky mě týral, ale já byla dál zamilovaná a všechno snášela, bylo mi to líto, ale nikdy jsem neměla deprese nebo úzkosti. Vztah nabyl konce ve chvíli, kdy už jsem toho měla vážně dost a po pěti letech se objevil člověk, který byl pravým opakem, staral se o mě, dával mi svou lásku a byl mi oporou. Tento vztah jsem po dvou letech ale ukončila, protože mi jak já říkám přeskočilo a já se ze dne na den psychicky sesypala. Nevydržela jsem s partnerem v jedné místnosti, měla jsem panické stavy úzkosti a díky tomu jsem to byla já, která ze vztahu utekla.





Začala jsem chodit k psycholožce, brala Lexaurin. Z rozchodu mi bylo hrozně, protože jsem nechápala, proč ze dne na den odmítám člověka, kterého jsem předtím tolik milovala. Měla jsem opravdu špatné pocity, bylo mi na omdlení, na zvracení, kolikrát jsem se nemohla ani postavit. Vrátila jsem se zpět k mamce a začátky byly takové, že jsem spala s ní v jedné posteli, protože jen tak se mi ulevilo a já byla chvíli v klidu. Po té tyto stavy přešly a já byla v pohodě. Jenže jakýkoliv vztah, který poté s mužem následoval, se ve chvíli, kdy se blížil ke vztahu vážnému, změnil v noční můru. Vrátily se mi úzkostné stavy a já opět ze vztahu vycouvala a trpěla.





Nyní mám přítele, se kterým jsme spolu tři a půl roku, ví o mých předešlých pocitech, a proto náš vztah nebyl jako každý jiný, partner mě odmítal, lásku mi dával minimálně a já ho víc a víc milovala, byl pro mne vším, jenže nyní vztah dospěl do fáze, kdy jsme si řekli, že v mém věku (je mi 26 let) už je na čase se posunout dál, že mít volný vztah už nadále nejde a i já toužím po rodině a zázemí. První nával pocitu bylo ohromné štěstí tři a půl roku jsem bojovala o chlapa, kterého nyní mám a který mě miluje, ale já zase propadla panice a úzkostným stavům. Nevím jak dál, nechci zase couvat, nechci se rozejít, ale je mi zle.





Nechápu, proč když tolik někoho miluji takovou dobu, najednou milovat přestanu a trpím úzkostmi. Opravdu nevím, jak dál. Snažím se, říkám si, že to musím překonat, že pokud to znovu ukonřím nejen že přijde o člověka, se kterým můžu být v životě šťastná, ale taky že se to bude pořád opakovat a já zůstanu napořád sama. Nechci se se současným partnerem rozejít, čtu knihy o pozitivním myšlení, vím, že moje podvědomí má nahrané spoustu negativních emocí a já je musím přehrát, ale je to hrozné, je mi zle, na partnera se vždy těším, ale jakmile přijde, je mi zle. Poraďte mi, prosím, co mám dělat, ani psycholožka tehdy nepomohla. Opravdu bych tento vztah chtěla udržet a dovést do zdárného konce, ale mam pocit, že se každou chvilku zblázním.





Děkuji moc za odpověď.
12.07.2011 - Odpověd
Dobrý den,
velmi si vážím toho, že se s důvěrou obracíte na naši poradnu a že jste odhodlaná pracovat na sobě, abyste mohla pokojněji prožívat vztah s Vaším partnerem a směřovat k tomu, po čem v hloubce srdce toužíte.
Pokud se však ptáte na to, co máte dělat, abyste si tento vztah udržela a abyste zvládla své negativní pocity, které popisujete, je to opravdu otázka spíše na psychologa, psychoterapeuta či manželského poradce k prohovoření možná i při několika konzultacích. Protože se jedná o citlivou oblast, je jistě důležité také dobře vybírat toho správného člověka, kterému se svěříte. A když to napoprvé nevyjde, neztratit odvahu a hledat dále. Je také významné, že nejste ve svém trápení sama. Píšete, že nyní máte vedle sebe muže, o kterého jste bojovala a který Vás miluje. To Vám může být velkou oporou. Pokud by Váš přítel souhlasil, bylo by nejlépe, kdybyste navštívili nějakého odborného poradce společně.
V naší poradně takého odborníka nemáme, ale mohu Vám pomoci s jeho vyhledáním. Pokud byste chtěla, můžete napsat na naši adresu: poradna@dlanzivotu.cz.

Přeji Vám odvahu k dalšímu hledání,

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
27.06.2011 -
Dobry den,před týdnem jsme se rozešli s přítelem. Byli jsme spolu 2roky,plánovali jsme spolu budoucnost,chtěli jsme jít spolu bydlet,mít rodinu.Ale hodně jsme se v posledním měsíci hádali,ale bylo to spíše kvuli hloupostem.A před týdnem mi řekl že to chce skončit,že se jenom trápíme. Zezačátku jsem z toho byla hrozně na dně,nedokázala jsem si představit život bez něj,všechno co jsme plánovali bylo ze dne na den pryč. Prosila jsem ho,vysvětlovala že to nějak zvládnem že máme špatný období nebylo to vůbec platné. a těď po týdnu mi píše že ho to mrzí,že mě má rád. že nikoho tak nemiloval. Co si o tom mám myslet?
29.06.2011 - Odpověd
Dobrý den,
děkuji za Vaši důvěru a odvahu sdílet své trápení.
Ptáte se, co si máte o jednání Vašeho přítele myslet. Na Vaši otázku neumím odpovědět, ale mohu napsat, co si o tom myslím já. Podle toho, co píšete, působí na mě jednání Vašeho přítele tak, že mu to několikadenní odloučení pomohlo uvědomit si, že mu na Vašem vztahu záleží a že je možná ochoten přijmout ho i takový, jak ho popisujete – i s těmi neshodami „kvůli hloupostem“.
Krize se někdy vloudí do každého vztahu. Zaleží však na tom, jak s ní naložíme. Jestli se jí zalekneme a ze vztahu utečeme, nebo se jí chopíme jako příležitosti jít společně více do hloubky – učit se více přijímat jeden druhého, pozitivněji spolu komunikovat a odpouštět si. Jestliže vzájemná snaha o překonání krize nestačí, je možné hledat společně cestu dál i s pomocí odborníka na poradenství v partnerských vztazích. Pokud budete potřebovat, mohu Vám pomoci s vyhledáním kontaktu na takovou poradnu.

Tak ať se Vám daří,

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
20.06.2011 -
Dobrý den,jsem 21 let vdaná a mám dvě dcery.Manžel mě má rád a stará se celkem dobře o rodinu.Já jsem si ale svého muže brala spíše z rozumu a na přání své matky.Nikdy jsem ho nemilovala a necítila,to co bych měla.Poznala jsem jiného muže a zamilovala se do něj.Je o dost mladší a neplánujem,že by jsme spolu mohli být.Má také svou rodinu a nechce to měnit.Nevídáme se,ale píšem si tajně,neboť manžel zjistil,že si s ním píšu,tak nyní předstírám,že to skončilo a že pro mě byl jen kamarád.Manžel je hodně žárlivý a neustále mě sleduje.Je to pro mě utrpení.Vím,že kdybych se s přítelem vídala,snad by to i doma bylo pro mě zvladatelnější.Bylo by správné vztah ukončit,ale nebudu šťastná a nevím,jak dlouho to takhle vydržím.Odejít od manžela by bylo složité,jde mi spíš o to ,co on by udělal,neboť se mě nechce vzdát.
22.06.2011 - Odpověd
Dobrý den,
je dobře, že hledáte cestu z Vašeho trápení. Podle toho, co píšete, by bylo lépe obrátit se o pomoc přímo na některou poradnu pro partnerské vztahy. Existují i bezplatné poradny. Kdybyste chtěla pomoci s vyhledáním kontaktu, ozvěte se. Může napsat i na naši adresu: poradna@dlanzivotu.cz.

Přeji Vám, ať najdete tu správnou cestu,

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
02.06.2011 -
Dobrý den, zajímalo by mě, jak prakticky probíhá ten videotrénink? Děkuji R.
10.06.2011 - Odpověd
Dobrý den,

videotrénink interakcí nabízíme v Poradně Cesta těhotenstvím rodičům s dětmi do 4 let, kteří chtějí podpořit ve vzájemné komunikaci a posílit tak svůj vztah s dětmi. Po úvodním rozhovoru s videotrenérkou v prostorách poradny, pracovnice natočí nahrávku nějaké společné činnosti rodičů s dětmi, například koupání miminka nebo hru s dítětem. Pak se s rodiči opět setká a povídá si s nimi o tom, co se jim na nahrávce nejvíce dařilo, jaký to mělo význam a proč to bylo pro dítě i pro rodiče důležité.

Podle potřeby se rodiče domluví, na co se chtějí ve vztahu k dítěti zaměřit do další nahrávky. Při dalším setkání pak sledují, v čem se posunuli dále a jak ještě by mohli komunikaci s dítětem rozvíjet.

Konzultaci s videotrenérkou je možné si domluvit na tel. č.: 605 329 232 nebo na adrese: poradna@dlanzivotu.cz.

Pěkný den,

Iva Křenková
kontaktní pracovnice



23.12.2010 -
Dobrý den máte volné místo v azylovém domě?Jsem matka 4 dětí a potřebovala bych na nějakou dobu ubytování,a kolik stojí ubytování?Děkuji Petra
29.12.2010 - Odpověd
Dobrý den,

obraťte se prosím se svými dotazy ohledně ubytování přímo na vedoucí sociální pracovnici azylového domu na adrese glogarova@dlanzivotu.cz nebo tel. č. 733 125 261. Ta Vám poskytne nejpřesnější informace.

S pozdravem,

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
16.12.2010 -
Dobry den, chtěla bych se zeptat zda přibirate nove klijentu chodila jsem k vam jak jsem byla těhotna před třemi roky a velmi mi pomohli sezeni u vas to mě měla vaše kolegině páni Marie Beková ale tu asi už uvas nepracuje ta mi hodně pomohla.mam problemy jsem těhotna ve 24tyd.těh.mam problemy se zady trpim skoliozou pateře takže mi vaše kolegině dost pomohla stim že semnou cvičila a ukazovala mi jak mam cvičit na baloně a dychat před porocem ale už si pravě nepamatuji jake cviky to byli mohla bych se kvam stavit pro nějake ty cviky a popovidat si pokud by to šlo moc mi to pomohlo před těmi třemi roky děkuji pokud by to šlo tak se mi ozvěte a domluvili bychom si schuzku s pozdravem Stařinská michaela
20.12.2010 - Odpověd
Dobrý den,

přijít určitě můžete :-)
Konzultaci s dulou Vám můžeme nabídnout v poradně každou středu mezi 10h a 17h, je ovšem lépe se s ní domluvit předem. Dula Vám jistě ráda poskytne své rady.

Pokojné dny přeji,

Mgr. Iva Křenková
kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
11.11.2010 -
Dobrý den,

nevím si rady. s bývalým partnerem jsem zil 9let, poslední 3 roky jsme si nerozumeli, N začátku vztahu to bylo hodne komplikovné, potreboval podporu , ja se mu snazila pomoci ale on apeloval aby vse se ridilo podle nej, ze je starší atd. Mela jsem je rada,citila ze mi pomáhá ale moc jsem se s ním nechtela milovat. Po čase kdy jsme konene spolu meli vlstní bydlení , jsem se na nej citove upnula ,ale uz bylo pozdě. Partner mi vycítal ze ze začátku jsem byla odmerena a chladná a pak si ventiloval návstevy v hospode ,kde byl kazdou chvíli. Doma byl nekdy nesnesitelný a ja byla zranitelnejsí nicméne jsem mu ustupovala. po 2 letech vzájemného odloučení ve vztahu jsem citila ze potrebuji doteky a citit teplo a seznamila jsem se s muzem . Podvádela jsem pritele , nové scházení (vztah ) s milencem dlouho Nevydrzelo jelkikož jsem pro nej nebyla hezká ale v posteli nám to klapalo. Po celou dobu jsem priteli lhala a byla mimo , doma bylo dusno, on nic nevedel az po nejake dobe´u me nasel smsky a pak to prasklo. vysvetlila jsem mu ze mi chybí pohlazení a kdyz se jej dotknu tak se uskleboval ,vysmíval anebo nekomunikoval. jelikoz jsem nechtela byt uplne sama i z důvodu finančního jelikoz platím hypoteku , tak ´jsme se domluvili ze zůstanu v byte ale budeme zit odloucene....je to hodne dále komplikované , ve zkratce pritel mel pak vazny úraz , ktery se mu stal v opileckém rozpolození . ja jsem mu nic nevycítala , chodila jsem za ním do nemocnice a pak doma jsem se mu snazila utvorit prostedí , pomáhat mu ale on o moji pomoc a blízkost nestál.....hodne jsem se psychicky rozladila a zacala jsem mít problemy jak zdravotní tak jsem byla hodne nevyrovnaná. v praci jsem skoncila vůbec jsem nebyla schopná nic dodelat a uvazoval, tak jsem to vzdala a nasla si privydelek v erotice. uvazovala jsem jako debilek ze budu vyuzivat chlapy a zaroven si ukojím svoji potrebu a taky jsem potrebovala nejaké prijmy....porad jsem bydlela s pritelem ale zaroven na 2 dny v týdnu jsem pres noc prespavala u kamaradky ...porad jsem pritele mela rada,jenze on byl zranený z mého podvodu atd. nevydrzela jsem to , zacala si vztah s jinym muzem ovsem u nej necítím to potrebné zázemí . jsem hodne nesamosttatná , taky mi nejde spoustu vecí , rychle zapomínám...atd. bydlí sice 6 km ode mne v mensím domku ,ale je tam spatné spojení a ja chci zůstat v byte. dava mi dusevní klid jenze n a druhou stranu ode me ocekává nároky ktere mu nemůzu splnit , a ja po vecerech u nej brecím jelikož porad mam rada a mysliím na bývalého pritele. nevím jak dál jsem hodne nerozhodná, ublízila jsem oboum. bije se to ve mne kazdy den, ale pocit ze zůstanu sama je hroznej. jsem naivní vím ze nakonec zůstanu sama opustená s vizí ze nemám pro koho zít atd.... nechci uz dál lhát , nasla jsem si novou praci, snazím se uplatntit a profesne si polepsit , ale nejsem moc důsledná a nestíhám naroky. proto zůstavam v praci do pozdních hodin a zaplnuji si nejen cas ale myslenky. chtela jsem toho hodne ted nemám nic, bývalý pritel mi nabídl moznost se vratit do bytu jenze jak to bude fungovat dál... budu mu pripomínat moje nesvary , on mi bude vycítat. jeste jsem se nezmínila o nem ze to tehzce nese a ukojuje se kazdy den alkoholem....nechci nikomu dál ublizovat a vyuzivat, ja si nenarokuji uz nic jen zakladní potreby jenze jsem tak po vsem uz vycerpaná ze nemám chut ani dál jít novou cestou atd. je to komplikované prosím o radu ,vím ze jsem hodne ublízila a zranila ,ted se mi to vrátilo
16.11.2010 - Odpověd
Dobrý den,

nejprve bych Vám ráda napsala, že si vážím Vaší upřímnosti a snahy najít cestu, jak lépe prožívat vztahy, o kterých píšete.

Vaše situace na mě působí dosti komplikovaně, ale pro její řešení je důležité, že s tím chcete něco dělat, abyste se ve vztazích mohla cítit lépe Vy i ti druzí kolem a třeba i Váš bývalý přítel, pokud k sobě znovu najdete cestu.

Nevím, co od svého vztahu Vy a Váš bývalý přítel navzájem očekáváte. Pokud byste ale chtěli společně hledat, jak lépe spolu být dále, možná by stálo za to obrátit se na nějakého odborníka na partnerské vztahy - psychologa či psychoterapeuta - jsou snadno dohledatelní na internetu.

Přeji odvahu k novým krokům,

Mgr. Iva Křenková

kontaktní pracovnice Poradny Cesta těhotenstvím
04.09.2010 -
Dobrý deň, vážená/ýpracovník/čka tejto pooradne. Ocitla som sa v situácii,kedy z dôvodu psychického nátlaku zo strany rodiny a nezáujmu zo strany otca, nemám kam schýliť svoju hlavu a priviesť na svet dieťa. Som v šiestom mesiaci tehotenstva, neviem čo si počať. Prosím, ak môžte, pomôžte mi. Už nemám kam ísť, hľadám teda cestu formou internetu.
09.09.2010 - Odpověd
Dobrý den,

děkuji Vám za projevenou důvěru. Vážím si toho, že hledáte řešení i pro Vaše dítě.

Píšete, že nemáte kam jít. Rozumím tomu dobře, že hledáte na nějaký čas místo, kam byste se mohla ukrýt? Hledáte bydlení v České republice? Pokud ano, bude asi důležité, zda máte české občanství či ne, protože to je pro více poskytovatelů sociálních služeb směrodatné. Bylo by vhodné, abyste požádala o pomoc třeba i telefonicky, abyste mohla sdělit více informací. V řešení Vašeho problému může hrát svou roli právě místo trvalého bydliště a občanství. V případě, že hledáte i "slovenskou pomoc" a máte trvalý pobyt jen na Slovensku, bylo by hledání řešení Vaší situace jednodušší.

Pokud hledáte ubytování v ČR, je tady možnost např. v azylovém domě provozovaném naší organizací, kde mají ženy možnost utajeného pobytu. Můžete se v této věci obrátit na vedoucí sociální pracovnici tohoto domu na adrese glogarova@dlanzivotu.cz nebo tel. č. 733 125 261. Více informací o tomto domě najdete na stránkách www.dlanzivotu.cz.

Kdybyste chtěla hledat ještě jiné možnosti ubytování v ČR, můžete se obrátit o pomoc také na nejbližší občanskou poradnu. Na stránkách www.obcanskeporadny.cz je uveden seznam těchto poraden.

Každopádně...pokud byste chtěla společně hledat ještě jiná řešení Vaší situace, jsme Vám také k dispozici v Poradně Cesta těhotenstvím v Ostravě (kontakty najdete rovněž na stránkách www.dlanzivotu.cz) osobně anebo na adrese poradna@dlanzivotu.cz či tel. č. 605 329 232.

Přeji Vám hodně sil k hledání a budete-li potřebovat, ozvěte se ještě.

Mgr. Iva Křenková

kontaktní pracovníce Poradny Cesta těhotenstvím
©2010 OPS Dlaň životu | webdesign eLoading